tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Reliéfní stopy opevněného dvorce, opuštěného pravděpodobně již na konci 14. století, sevřený mezi dvěma přírodními úžlabinami, stojí na výběžku z náhorní planiny zvané Dvorce.
Novorenesanční evangelický kostel z l. 1897–98, vystavěný Janem Šírou na místě starší modlitebny z r. 1784. V posledních letech prošel chrám nákladnou rekonstrukcí. Cenný je především prostý interiér kostela doplněný atypickým dřevěným kazetovým stropem a využitím litinových ozdobných sloupů.
Největší evangelický kostel na Moravě, atypicky doplněný dvojvěžovým průčelím. Vystavěn v letech 1826-1844 na místě staršího tolerančního kostela z r. 1782. V 60. letech 19. století přistavěny věže. Ve věži unikátní mechanismus nahrazující zvonění zvonů - technická kulturní památka.
Stavba byla zahájena 7. dubna 1940 podle projektu boskovického architekta a stavitele Karla Fabiánka. Kostel Českobratrské církve evangelické byl otevřen při slavnostních bohoslužbách 29. června 1941. Od r. 1996 je kulturní památka ČR.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Újezd
Dnes je místo po zamýšleném centru kolonizace zarostlé stromy a trávou. O hradu se nezmiňují žádné písemné prameny a nejsou ani archeologické nálezy, které by upřesnily dataci.
Poslední exemplář dubu letního, které zde byly v minulosti vysázeny. Nazývaný Štěpánčin svatební dub nebo také jen Svatební. Stáří odhadováno na 160 let. Památný strom - vyhlášen v roce 2007.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Sloup
Po této skále je patrně pojmenovaná obec Sloup, ve které leží. Nachází hned vedle vchodu do sloupsko-šošůvských jeskyní. Skála je dnes vděčným objektem horolezeckých pokusů.
Pseudoslohová rodová hrobka hrabat Dubských z Třebomyslic dokončena r. 1881 podle vlastního projektu Emanuela Dubského. Nad vchodem rodový erb. Součást tvořila kaple Povýšení sv. Kříže vysvěcená r. 1884. Po r. 1945 stavba zdevastována, farností opravena v letech 2000-2002, kaple již neobnovena.
Novogotická hrobka z červených cihel byla vybudována na lysickém hřbitově po r. 1861. Hraběnka Marie Karolína Nimptschová (1777-1861) byla více než 50 let bezdětnou vdovou a žila u své neteře Matyldy ze Žerotína, provdané Dubské, jednak v brněnském paláci, jednak na rodovém zámku v Lysicích.
technická památka, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Rudice
Pozůstatky vysokopecního provozu na zpracování železné rudy – Hugova či také Salmova huť v lokalitě Stará huť v údolí Jedovníckého potoka. Založena r. 1746 hrabětem Salmem. Provoz zanikl na konci 19. století. Dochován kamenný pozůstatek zdi s vyústěním tunelu, který do huti přiváděl vodu.
Kostel pochází z Nižného Sedliště z r. 1641. V září 1936 rozebrán a vlakem převezen do Blanska. Zde zrestaurován, otevřen v květnu 1937. Řadí se ke skupině unikátních pravoslavných kostelů rusínské gotiky Horního Potisí. Nosný trám u vchodových dveří z r. 1602.
příroda - jeskyně, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Rudka
Jeskyni vytvořil talentovaný sochař-samouk Stanislav Rolínek (1902–1931) na objednávku kunštátského starosty Františka Buriana. V jeskyni vytesal postavy sv. Václava, spících rytířů a další. Dominantou byla jeho socha T. G. Masaryka (14 m) z r. 1928, která stávala poblíž, r. 1942 zničena nacisty.