Turistické cíle v okolí obce Lipůvka

Hrad, přestavěný zámek. Vybudován ve 13. stol. pány z Boskovic. Po r. 1561 přebudován na renesanční zámek, za Aueršperků asi r. 1726 vyhořel. Opraven až v l. 1859-61 hrabětem Freissem v novorenesančním stylu. Dnes je na zámku domov důchodců.

Sídlo bylo vybudováno na konci 12. století nebo na počátku 13. století. Celý skalnatý hřeben byl obehnán vysokou hradbou, jejíž základy se zachovaly podnes. Byla zde vybudována i čtyřapsidová románská rotunda. Hrad byl rozbořen v husitských válkách.

Tzv. Čertova hráz dlouhá 32,2 m byla postavena v r. 1802 k zadržování vody. Její ruiny jsou připomínkou historie plavení dřeva po Svratce do Brna v období napoleonských válek. Systém byl využíván do r. 1850.

Asi 18 m vysoký skalní most je pozůstatek jeskyně v Suchém žlebu v Moravském krasu. V 19. století byl po Macoše druhou největší zdejší atrakcí. Je menší obdobou Pravčické brány v Národním parku České Švýcarsko.

Jeskyně patří do systému rozsáhlých jeskynních ponorů zv.Vintoky. Ve stropě této jeskyně se nalézají otvory - komíny, které až do 1. pol. 20. stol. využívali Cigáni, po nichž je útvar pojmenován. Jeskyně je volně přístupná.

Zaniklý hrad v novodobé zástavbě, který se nacházel jihovýchodně pod dnešním kostelem kostela sv. Mikuláše. Patřil původně pánům z Deblína, jednoho z nejstarších šlechtických rodů na Moravě.

Barokní budova z 18. století v areálu býv. klášterního velkostatku, který má své počátky ve 14. století. Sloužila jako kanceláře a byty úředníků panství zrušeného kláštera v Králově Poli. V l. 1825 – 31 sídlo Josefa Schindlera z Raczicburgu.

Správní a obytná budova vrchnostenského dvora benediktýnů z Rajhradu z r. 1720, označovaná jako zámeček. V letech 1947-1950 soukromý majetek rodu Halačků, poté od r. 1952 ve správě JZD, dnes opět v rukou původních vlastníků.

Zaniklá tvrz byla založena ihned po zničení nedalekého hradu. Uvádí se, že k tomu došlo kolem roku 1447. Dnes stojí na jejím místě úplně přestavěná budova, v níž je umístěna dřevovýroba.

Torzo brány, zlomky základových zdí, příkopy a valy po hradu založeném rodem z Doubravic po pol. 13. st. R. 1378 prodán Oldřichovi z Boskovic a v letech 1418-1528 jej vlastnili páni ze Sovince. Od roku 1529 patřil již pustý hrad s městečkem k Rájci.

Od r. 1745 vlastnil Drnovice rod rytířů Piati. Ti si nechali postavit panský dvůr, skládající se ze zámku a statku. V r. 1811 jej získali Dubští z Třebomyslic, kteří sídlili na zámku v Lysicích a význam drnovického zámku upadl. Po 2. světové válce byl zestátněn a sloužil zemědělskému družstvu.

V r. 1353 je zmiňován Jindřich z Drnovic. Zřejmě již v té době zde existovala i tvrz, která je prvně zmíněna r. 1391. Do kdy byla tvrz panským sídlem, není známo. V r. 1820 již byla vedena jako sýpka. V r. 1887 byla přestavěna a sloužila jako byty. Od r. 1945 slouží obecní správě.