Turistické cíle v okolí obce Petrovice

Zaniklá ves v katastru obce Jedovnice mezi rybníkem Budkovan a lesem jižně od něj. Založena v pol. 13. stol., zaniklá požárem mezi lety 1437–1464. Dochovaly se relikty 3 stavení a studánky při jižní hrázi rybníka a jednoho u lesa nad rybníkem.

Bunkry vybudované za 2. světové války v oblasti, která byla vyklizena Němci za účelem rozšíření původní vojenské střelnice z roku 1935. Dnes zčásti přístupné objekty, které sloužily jako strojovny na tahání cvičných cílů nebo jako pozorovatelny.

Rozhledna na kopci Milenka je součástí areálu s jeskyní, které nechal vybudovat kunštátský mecenáš František Burian v r. 1931, aby tak poskytl práci nezaměstnaným v době hospodářské krize.

Přírodní památka, významné naleziště sídliště paleolitického člověka. V roce 1872 v jeskyni objevil Jindřich Wankel halštatský pohřeb s velkým množstvím bronzových a železných předmětů, nástrojů a lidských koster.

Zaniklá ves Bystřec je poprvé připomínána r. 1349, později již pod jménem Bystřec jako součást hoštejnského panství. Ves zanikla požárem. Díky archeologickému výzkumu si lze prohlédnout dispozice stavení z 1. pol. 15. stol.

Hrad, přestavěný zámek. Vybudován ve 13. stol. pány z Boskovic. Po r. 1561 přebudován na renesanční zámek, za Aueršperků asi r. 1726 vyhořel. Opraven až v l. 1859-61 hrabětem Freissem v novorenesančním stylu. Dnes je na zámku domov důchodců.

Jezírko na dně opuštěného lomu s hojným výskytem obojživelníků. Tato mokřadní lokalita je od roku 1996 vyhlášena přírodní památkou.

Jedna z nejstarších keltských lokalit na Moravě, datována do druhé poloviny 5. až počátku 4. stol. př. nl. Dodnes dochovány znatelné valy v délce přes 200 m.

Zbytky zříceniny hradu pocházejí zřejmě z doby kolonizace, a to z poloviny 13. stol. Roku 1512 je již uváděn jako pustý. Zanikl zřejmě r. 1389 po dobytí nedalekého hradu Vícov. Zachovány jsou zbytky příkopu, valu a základy okrouhlé věže.

Asi 18 m vysoký skalní most je pozůstatek jeskyně v Suchém žlebu v Moravském krasu. V 19. století byl po Macoše druhou největší zdejší atrakcí. Je menší obdobou Pravčické brány v Národním parku České Švýcarsko.

Jeskyně patří do systému rozsáhlých jeskynních ponorů zv.Vintoky. Ve stropě této jeskyně se nalézají otvory - komíny, které až do 1. pol. 20. stol. využívali Cigáni, po nichž je útvar pojmenován. Jeskyně je volně přístupná.

Chalupa s doškovou střechou pocházející z r. 1813 stojí v Ruprechtově hned u hlavní silnice. Chaloupka byla v r. 2005 zrekonstruována. Je chráněnou kulturní památkou ukazující, jak žili naši předkové na počátku 19. stol. v oblasti moravského venkova.