Turistické cíle v okolí obce Petrovice

nebo vyberte

Petrovice

Jihomoravský kraj,  Blansko  (BK)
Nalezeno celkem 239 záznamů, 7 / 20 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 kaple sv. Jana Nepomuckého
Klárky
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Suchdol
Kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1885, před kaplí kamenný kříž, který je o rok starší.
 kaple sv. Josefa
628.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Buková
První písemná zmínka o obci pochází z r. 1547. V centru obce u hlavní silnice stojí kaple sv. Josefa ze 30. let 20. stol. (zřejmě z r. 1930 podle pátera F. Müllera). Před kaplí je kamenný kříž s Ukřižováním. Buková je součástí farnosti Protivanov.
 kaple sv. Martina
540.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Seč
Kaple sv. Martina s předsunutou hranatou věží vznikla někdy v 2. pol. 19. stol. Před vchodem stojí kamenný kříž s Ukřižováním Ježíše Krista z r. 1917 a pod kaplí je památník obětem I. světové války.
 kaple sv. Panny Marie Sedmibolestné
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Brodek u Konice
Kaplička zasvěcená sedmibolestné Panně Marii stojí v Dešné a pochází z roku 1844. Před ní je kamenný kříž, na jehož podstavci jsou umístěny sochy Maří Magdalény a svatého Jana. Kaplička byla opravena v letech 1970 – 1971.
 kaple sv. Rodiny
377.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Černá Hora
Barokní kaple postavena nákladem A. Kavánka r. 1720 nebo 1726. V r. 1782 zrušena a pustla. L.P. 1837 byla stavba obnovena jako zámecká kaple. V r. 1864 zřízena křížová cesta. V r. 1925 ke kapli přistavěny ambity. Později chátrala. Dnes kapli užívá Církev československá husitská.
 kaple sv. Václava a sv. Anežky České
580.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Šošůvka
Kaple postavená z podnětu Občanského sdružení "Šošůvská kaple" v letech 2001 až 2002 tvoří v krajině nepřehlédnutelnou dominantu. Autorkou je ing. arch. Monika Sirná z Blanska.
 kaple svaté Anny
Kulířov
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj
Kaple, kterou chtěli občané postavit již počátkem 20. stol. byla vzhledem k dějinám postavena až v letech 1991 - 1993.
 Kateřinská jeskyně
350.0 m. n.m.
příroda - jeskyně, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Vavřinec
Kateřinská jeskyně je součástí Moravského krasu. Je přístupná od r. 1910. Hned za vstupem do jeskyně je tzv. Hlavní dóm, největší veřejnosti přístupný podzemní dóm v ČR. Má výbornou akustiku a pořádají se zde koncerty. Jeskyně je bohatá na krápníkovou výzdobu, raritou jsou dlouhé hůlkové stalagmity.
 klášter milosrdných bratří s kostelem sv. Václava
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Letovice
Barokní klášter se špitálem byl postaven v letech 1751-84. Čtyřkřídlý areál kolem čtvercového dvora, severní stranu tvoří obdélný orientovaný kostel. Součástí areálu dochovaná barokní lékárna. Dnes slouží jako noviciát řádu a léčebna.
 klášter milosrdných sester sv. Vincence z Pauly
390.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Boskovice
Klášter milosrdných sester sv. Vincence z Pauly založil v r. 1857 hrabě Alfons Mensdorff-Pouilly. V letech 1877-78 byla budova zvýšena o jedno patro a v r. 1879 rozšířena o mateřskou školu. Ke zrušení kláštera došlo v r. 1948. V r. 2003 byla budova při rekonstrukci upravena na hotel.
 klášter paulánů Aula Virginis s kostelem Narození Panny Marie
465.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Vranov
Na místě dřevěného kostelíka postaven v letech 1617-1633 raně barokní chrám. V kostele umístěny Vranovské jesličky s mechanickým pohonem a hudebním automatem. Pod kostelní lodí je krypta rodu Liechtensteinů, v roce 1820 doplněna empírovou hrobkou.
 Klepačov
320.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Klepačov
Skromné terénní pozůstatky dřevěného hrádku v jižní části města Blanska nad říčkou Punkvou. Objeven a zkoumán památkářem J. Štětinou, zveřejněn v r. 2019. Hrádek datován dle keramiky na přelom 13.-14. stol.