Turistické cíle v okolí obce Sruby

Tvrziště je nepřímo uváděno poprvé v souvislosti se vsí České Libchavy roku 1360, kdy zde sídlil Petr Hrb ze Žamberka.Tvrz je poprvé vysloveně doložena až v roce 1543. Objekt zanikl pravděpodobně v 2. polovině 16. století nebo za třicetileté války.

Výrazné tvrziště uprostřed lesa se v písemnostech připomíná pouze v roce 1544 jako pustá tvrz, kdy se vsí patřila pod panství Borohrádek, tehdy v držení Jana Licka z Rýzmburka. Tvrz tvořila asi obdélná věž obehnaná palisádou, příkopem a valem.

Renesanční zámek z l.1562-1574. Barokně přestavěn v 18.st. R.1829 vyhořel. Po r.1850 opraven a přistaveno východní křídlo s kaplí a pseudogotická kaple. Zámek je čtyřkřídlý obdélníkový. Na východní straně je přistavěna kaple s polygonálním závěrem.

Kamenná věž ze 13.–14. stol. je jediným pozůstatkem Choceňské brány, která byla součástí městského opevnění a jednou ze tří městských bran. Opakovaně poničena požáry, vždy však opravena. R. 1808 zbořena přední brána, po velkém požáru r. 1844 zbořen průjezd brány a malá věž; opravena jen velká věž.

Trojkřídlý zámek s parkem. Tvrz z 15. st. přestavěl v pol. 16. st. Zachariáš Slavata z Chlumu na renesanční zámek. V 17. st. barokně přestaven, Kinskými upraven rokokově (1779-80), Thurn-Taxisy novobarokně (po 1861). Od r. 1919 slouží školským účelům

Pozdně klasicistní jednopatrová budova děkanství pochází z první poloviny 19. stol. Doklad vysoké úrovně kulturního a stavebního vývoje města. Urbanisticky významná poloha. Nárožní rozlehlá budova. Úzký průchod v nároží mezi farou a kostelem uzavírá kulisová brána. Budova zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Tvrz poprvé připomínaná v roce 1496, vzniklá pravděpodobně v době předhusitské. Na přelomu 16. a 17. století za Viléma Dobříkovského z Malejova proběhla renesanční přestavba. V průběhu 18. století přestala být obývána a zpustla.

Zchátralý pseudoslohový zámek. Před r. 1590 postavili Lukavští renesanční tvrz. Václav Kordule ze Sloupna r. 1747 ji přestavěl v rokokový zámek. R. 1895–97 přestavěn v pseudorenesančně a secesně, doplněn nárožními věžičkami a zahradním schodištěm.

Renesanční zámek postavil v l. 1585–90 Mikuláš st. z Bubna, zřejmě na místě gotické tvrze. Kolem r. 1630 za Jindřicha Jana z Bubna stavebně upraven, znovu v l. 1670–90 v raně barokním stylu Františkem Adamem z Bubna. Oprava zámku r. 1886 a v l. 1958-60. S výjimkou obd. totality patřil rodu z Bubna.

Sporé zbytky tvrze. V pramenech není uvedena, pouze v přídomku rodu z Orla a Dřele (1439-1480). Krátce poté opuštěna či vyhořela. Zříceniny zničeny hledači pokladů v 19. stol. Dochována zeď obytné stavby a terénní nerovnosti po ostatních stavbách.

Renesanční dům s unikátní kamennou výzdobou fasády ze 40. let 16. století získal své jméno podle postav rytířů vedle oken. Dějiště povídky A. Jiráska "U Rytířů" a Filozofské historie. Dnes sídlo Městské galerie.

Evangelický sbor v Lozicích byl založen r. 1783 v návaznosti na vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. Nyní v podobě po zásadní přestavbě arch. J. Veselského z r. 1911, kdy získal také dominantní věž.