sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Sloupnice
Otevřená kaple v podobě baldachýnu nad barokní sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1769. Kvalitní kamenosochařské dílo. Socha sv. Jana Nepomuckého pod stříškou na čtyřech sloupech. Socha světce v obvyklém postoji i oblečení. Kaplička zapsána do seznamu kulturních památek v r. 1964.
Barokní kaple z r. 1761 připomíná baldachýn. Zřízena k ochraně kamenné sochy sv. Jana Nepomuckého. Ve všech průčelích se nacházejí otvory po šířce i výšce průčelí, které jsou lemovány ve štuku zvýrazněnými pilíři s hlavicí, na níž je nasazen polokruhový oblouk. V seznamu kulturních památek od r. 1964.
Kaple vystavěna roku 1874. Neorománská návesní kaple. Stavba na centrálním křížovém půdorysu s polygonálně zakončeným presbytářem. Ve vrcholu stojící socha žehnajícího Krista. Objekt památkově chráněn od roku 1995. Bohoslužby se zde nekonají.
První písemná zmínka o obci z roku 1292. Nejvýznamnější stavba v obci je kaple sv. Václava. Postavena v roce 1796. V kapli nový zvon o hmotnosti 31 kg, Bohoslužby se v kapli konají příležitostně.
Příklad klasicistní venkovské návesní kaple z r. 1819. Venkovská stavba, doklad klasicistní stavební tvorby. Drobná zděná orientovaná solitérní stavba. Interiér kaple osvětlený postranními okny. V závěru původní portálový oltář, v neúplném stavu. Sanktusník zespodu zabedněn, nepřístupný.
Kaplička Panny Marie Růžencové z poč. 20. stol. Zvonek zrekvírován za první svět. války. Od r. 1920 zvonek nový. Od r. 2002 po znovuvysvěcení opět duchovní centrum obce. Na kropence vyryt a vyzlacen Mariánský monogram. Obraz Panny Marie Růžencové.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Sloupnice
Malá čtyřboká kapličku z r. 2009. Stavba má připomínat pověst o muži, který tomuto místu dal jméno. Bohužel k důvodu pojmenování schází dobový doklad, zejména o vysvěcení kapličky. Je tato stavba vůbec oficiální kaplička? Mnohým lidem spíš než kapličku připomíná transformátor.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj, Litomyšl
Katovna, původní obydlí litomyšlských popravčích. Poslední kat František Jan (Pírek) Hořínek zde bydlel do r. 1808 (1810). Jeho dědicové užívali nadále stavení jako statek s příslušným hospodářstvím, později katovnu prodali panu Dočkalovi z Litomyšle, dnes je v majetku paní Dostálové.
Gotický trojlodní kostel s terasou z 19. století je pozůstatkem klášteru augustiniánů založeného roku 1356. Stavba kostela začala krátce poté a trvala asi 20 let. Během své existence kostel mnohokrát vyhořel.
Malý kostel s piaristickou kolejí byl postaven v 16. st. V r. 1714 začala stavba velkého barokního kostela. Při několika požárech poničeno vnitřní vybavení a malby. V l. 1991-94 proběhla částečná rekonstrukce,v l. 1997-2000 opravena budova koleje, v letech 2010-2014 zrestaurován interiér kostela.
Jan Hildebrant Licek z Rýzmburka začátkem 17.stol. vybudoval renesanční zámek. V průběhu 18. a 19. století byl zámek upravéván. V r. 1924 jej získal J. Zámečník a zámek opravil. Po r. 1990 je v soukromém vlastnictví a je nově opraven.
Přihlášení
Moje oblíbená místa
Tento web používá cookies pro správnou funkci, analytiku a marketing.
Více informací