Turistické cíle v okolí obce Vraclav

Výrazné tvrziště uprostřed lesa se v písemnostech připomíná pouze v roce 1544 jako pustá tvrz, kdy se vsí patřila pod panství Borohrádek, tehdy v držení Jana Licka z Rýzmburka. Tvrz tvořila asi obdélná věž obehnaná palisádou, příkopem a valem.

Renesanční zámek z l.1562-1574. Barokně přestavěn v 18.st. R.1829 vyhořel. Po r.1850 opraven a přistaveno východní křídlo s kaplí a pseudogotická kaple. Zámek je čtyřkřídlý obdélníkový. Na východní straně je přistavěna kaple s polygonálním závěrem.

Kamenná věž ze 13.–14. stol. je jediným pozůstatkem Choceňské brány, která byla součástí městského opevnění a jednou ze tří městských bran. Opakovaně poničena požáry, vždy však opravena. R. 1808 zbořena přední brána, po velkém požáru r. 1844 zbořen průjezd brány a malá věž; opravena jen velká věž.

Albrecht Slavata z Chlumu přestavěl v l.1579-1605 gotickou tvrz na renesanční zámek. Přestavěný barokně v l.1721-31 a 1742. Čtyřkřídlý komplex, východní a západní křídlo s barokními fasádami, nádvoří s přízemními arkádami. Sídlo Městského úřadu a Městského muzea, místo konání společenských akcí.

Trojkřídlý zámek s parkem. Tvrz z 15. st. přestavěl v pol. 16. st. Zachariáš Slavata z Chlumu na renesanční zámek. V 17. st. barokně přestaven, Kinskými upraven rokokově (1779-80), Thurn-Taxisy novobarokně (po 1861). Od r. 1919 slouží školským účelům

Bývalá vodní tvrz ze 14. století východně od centra Dašic. Zachovány gotické sklepy, renesanční přízemí je zděné, vzadu ze dvěma opěráky. První patro dřevěné a omítnuto.

Kostel Nanebevzetí P. Marie ve Skutči, pův. farní, od r. 1655 děkanský, pův. gotický z pol. 14. stol. Opravován v 15. stol. a pak po několika požárech. Věž z doby kolem r. 1600 obnovena po požáru r. 1852. Zařízení převážně z 18. stol. Památkově chráněno od r. 1958.

Pozdně klasicistní jednopatrová budova děkanství pochází z první poloviny 19. stol. Doklad vysoké úrovně kulturního a stavebního vývoje města. Urbanisticky významná poloha. Nárožní rozlehlá budova. Úzký průchod v nároží mezi farou a kostelem uzavírá kulisová brána. Budova zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Tvrz poprvé připomínaná v roce 1496, vzniklá pravděpodobně v době předhusitské. Na přelomu 16. a 17. století za Viléma Dobříkovského z Malejova proběhla renesanční přestavba. V průběhu 18. století přestala být obývána a zpustla.

Zchátralý pseudoslohový zámek. Před r. 1590 postavili Lukavští renesanční tvrz. Václav Kordule ze Sloupna r. 1747 ji přestavěl v rokokový zámek. R. 1895–97 přestavěn v pseudorenesančně a secesně, doplněn nárožními věžičkami a zahradním schodištěm.

Sporé zbytky tvrze. V pramenech není uvedena, pouze v přídomku rodu z Orla a Dřele (1439-1480). Krátce poté opuštěna či vyhořela. Zříceniny zničeny hledači pokladů v 19. stol. Dochována zeď obytné stavby a terénní nerovnosti po ostatních stavbách.

Evangelický sbor v Lozicích byl založen r. 1783 v návaznosti na vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. Nyní v podobě po zásadní přestavbě arch. J. Veselského z r. 1911, kdy získal také dominantní věž.