Turistické cíle v okolí obce Mostek

Tvrz postavil po r. 1588 Albrecht z Bubna. Tvrz se prvně zmiňuje r. 1611 při postoupení Horních Libchav Janovi z Bubna. Tvrz ztratila význam jako sídlo a koncem 17. stol. byla upravena na byty a sýpku. V 1. pol. 20 stol. zde byla škola, později se stala sídlem OÚ. Rekonstrukce koncem 20. stol.

Zaniklá tvrz, o níž chybějí jakékoliv písemné prameny pravděpodobně vznikla na přelomu 13.–14. století. Pouze v 15. století písemné prameny dvakrát zmiňují místo s názvem Hrádek (louky, pustiny). Lze se tedy domnívat, že v tu dobu již byla tvrz zaniklá.

Stopy hrádku na ostrohu Tiché Orlice a jejího levobřežního bezejmenného přítoku. Dle archeologických nálezů datovaného do třetí třetiny 13. sto. a počátku 14. stol. Nejpravděpodobnější variantou je, že jde o strážní stanoviště nad přechodem přes řeku. Byl předchůdcem a chvíli současníkem Lanšperku.

Hradiště z prehistorické doby, osídlené i v 11.–12.století, kde ve 14.–15.století stála středověká tvrz, jejíž jméno neznáme a písemné prameny zcela chybí. Dochovaly se zbytky obvodové hradby a část základových zdí budovy.

Roku 1832 byl hřbitov přenesen z původního místa u kostela sv. Martina v obci Zámrsk z důvodu obav z rozšíření cholery. Hřbitovu dominuje klasicistní hrobka rodu Jeníků Zásadských z Gemsendorfu (r. 1847) a novorenesanční loggiová hrobka rodiny Gottlovy (r. 1884).

Barokní kostel sv. Anny postaven v letech 1685-1691 na hřbitově pův. za městem za přispění Frant. Karla Záruby z Hustířan. Jednolodní stavba s dvouvěžovým západním průčelím opravována v letech 1903 a 1986. Používána výjimečně při významných pohřbech a 2. listopadu k uctění památky zesnulých.

Místo po zaniklé tvrzi se nachází na severním okraji Doudleb nad Orlicí u potůčku. Dnes po tvrzi nenajdeme žádné pozůstatky staveb. O samotné tvrzi se písemné prameny přímo nezmiňují. S přídomkem z Hříště se uvádějí ve 14.–15. století tři majitelé.

Husův sbor vystavěn roku 1937 podle návrhu Františka Truhláře. Moderní chrámová architektura je vystavěna z cihel. Dřevěný strop a krov, sedlová střecha. Dvojitý kříž na výšku celé budovy umístěn do prosklené plochy. Tvoří věžovitý rizalit zakončený kalichem. Kostel památkově chráněn od r. 1990.

Klasicistní pískovcové sousoší Kalvárie pořízené r. 1801. Významné regionální dílo. Součást kompozice soch před kostelem sv. Jakuba Většího. V přední straně kartuše s reliéfem srdce Páně. Na soklu stojí postavy P. Marie a sv. Jana. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1995.

Pískovcové, autorsky neurčené sousoší z r. 1832. Kalvárie sestává z trojdílného kamenného podstavce a krucifixu. Na čelní straně dříku podstavce reliéf Madony v oblacích, na pravé straně reliéf sv. Václava, vlevo sv. Jana Nepomuckého. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 2006.

První písemná zmínka o Lhotce je z roku 1358. Kamenný kříž, který stojí u hlavní silnice pochází z roku 1897. Původně stál na druhé straně silnice u školy. Později přenesen na druhou stranu silnice a obehnán malým kovovým plotem.

Kamenný most přes Zdobnici ve Vamberku z let 1864-1865 je tříoblouková stavba se dvěma zkosenými pilíři a zdobená původně osmi plastikami od Eduarda Harnacha, které zpodobňují národní světce a Ukřižování. Dvě však byly pro poškození demontovány. Pod mostem je na řece splav.