Turistické cíle v okolí obce Žampach

Barokní kostel postavil Antonio Sala jako hřbitovní v letech 1700-1705 podle plánů G. P. Tencally. Okolní hřbitov s cennými náhrobky a přenesenými náhrobními kameny zrušen r. 1893. Nevyužívaný kostel rekonstruován v letech 1998-2000, mobiliář kromě hlavního oltáře a varhan vystěhován.

Kostel sv. Anny v Ústí nad Orlicí - Hylvátech byl na místě starší kaple z doby kolem roku 1600 postaven roku 1755 z popudu místního děkana Jana Leopolda Mosbendera. Před kostelem krucifix z roku 1819.

Kostel sv. Apolináře v obci Chleny pochází patrně z 13. stol. a ve 14. stol. byl goticky přestavěn. V roce 1755 byl nově vystavěn a r. 1839 doplněn o věž. Nyní filiální kostel v římskokatolické farnosti Kostelec nad Orlicí s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Bartoloměje v Jablonném nad Orlicí barokní stavba z r. 1732 s věží z r. 1680, která nahradila starší svatyni z r. 1663. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a spolu a areálem starého hřbitova od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Na místě současného kostela stál původně gotický kostel. Barokně přestavěn v l. 1720-1721. Jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží. Nad presbytářem hranolový sanktusník. Hlavní oltář vinný kmen, v jehož větvích obraz sv. Filipa a Jakuba. Památkově chráněno od r. 1958.

Gotický kostel vysvěcen r. 1313, ve 3. čtvrti 14. stol. prodloužena loď. Nejpozd. poč. 16. stol. vyhořel. Upraven roku 1521 Pernštejny. R. 1661 postavena zvonice. Koncem 19. st. novogoticky restaurován. V průčelí zazděny náhrobníky z 16.-18. stol. U kostela novorománská zvonice z let 1870–71.

Kostel sv. Jakuba Staršího v obci Bystřec je empírová stavba z let 1827-1832, do jejíhož průčelí byla začleněna zděná zvonice z r. 1779. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Klasicistní kostel byl postaven v l. 1794-1801 (arch. Josef Hardtmuth) na místě pův. kostela (vyhořel r. 1636). R. 1884 kostel poničil požár, při opravě byla věž zastřešena novou bání; dnešní báň věže je z r. 1913. V l. 1991-93 prošel kostel rekonstrukcí. Vnitřní vybavení je klasicistní a empírové.

Kostel pochází z doby kolem roku 1547. Jednolodní stavba s presbytářem trojboce ukončeným a se dvěma barokními bočními kaplemi po stranách lodi. Nad presbytářem osmiboký sanktusník s lucernou. Střecha věže je jehlancová. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní kostel byl postaven náhradou za pův. dřevěný kostel (14. stol.), který byl zničen za husitských válek v 1. pol. 15. stol. V l. 1748–56 dal hrabě Antonín z Bubna postavit nový zděný kostel. Od r. 1869 farní. Z pův. tří zvonů byly dva zrekvírovány za I. sv. války, zůstal zvon sv. Jakub (1558).

Kostel sv. Jana a Pavla v Mistrovicích je novorománská stavba z r. 1876. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Letohrad s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1998 je památkově chráněn.

Původně románský kostel, přestavěný nejprve goticky, po požáru r. 1692 barokně. Koncem 19. století zcela přestavěn neoslohově. Před hřbitovem, obklopujícím kostel, kříž z r. 1857 s reliéfy sv. Maří Magdaleny, Zmrtvýchvstání a sv. Petra.