Turistické cíle v okolí obce Žampach

Kostel z let 1687–1690. Je jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem. Hlavní oltář novogotický s obrazem sv. Jiří a barokními sochami sv. Mikuláše a sv. Augustina. Před vchodem ke kostelu stojí krucifix r. 1792 a mariánský pilíř z r. 1700. Památkově chráněno od r. 1958.

Na návrší severně od centra města stojí kaple sv. Kateřiny, která má podobu rotundy s apsidou. Rotunda vystavěna z opuky a zastřešena šindely. Klenba apsidy a portál pochází z pol. 14. stol. Kaple završena helmicí s lucernou. Kaple zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Empírový kostel vystavěn v letech 1825–1827. Jednolodní, ploché hlavní průčelí se středovým rizalitem. Ve vstupní části kruchta nesená třemi oblouky na toskánských sloupech. Nad východním průčelím čtyřboká věž. Vlevo od průčelí kostela kamenný krucifix. Památkově chráněno od roku 1958.

Orientovaná sálová stavba. V kamenném ostění dveří vytesán letopočet 1755, Poslední velká oprava kostela se uskutečnila v 70. letech 20. stol. Kostel má barokní dispozici. Doklad ohlasu barokní architektury v regionálním prostředí. Kostel zařazen do seznamu kulturních památek r. 2009.

Jednolodní barokní kostel sv. Maří Magdalény. Prvně kostel dřevěný z r. 1548, poté kostel kamenný z r. 1673. Dnešní podoba z l. 1731–46. Uvnitř oltářní obraz patronky, sochy sv. Víta a Jeronýma, boční oltáře a kazatelna, které pocházejí z r. 1740. Před kostelem stojí hřbitovní brána z téhož roku.

Původní kostel sv. Marka byl postaven ve 2. polovině 16. století. L. P. 1713 nechal hrabě František Karel Záruba z Hustířan postavit nový barokní kostel. V té době se jednalo o hlavní potštejnský kostel. V r. 1790 byl ke kostelu sv. Marka přeložen hřbitov. Areál je kulturní památkou.

Kostel vystavěn v letech 1828–1829. Sakrální empírová architektura. Volně stojící jednolodní orientovaný kostel s půlkruhově ukončeným odsazeným presbytářem. Před západním průčelím čtyřboká věž. Zařízení kostela empírové s barokními reminiscencemi. Památkově chráněno od r. 1958.

Farnost uváděná od 14. stol. v 17. stol. zanikla a znovu byla obnovena r. 1778. Empírový kostel z r. 1803 vznikl přestavbou vyhořelé renesanční stavby podle plánů liechtensteinského architekta J. Hardtmutha. V presbytáři je kvalitní fresková výmalba od malíře J. M. Trenkwalda z konce 19. stol.

Venkovský bezvěžový kostel gotického původu, přestavěný r. 1712. Urbanisticky významná stavba. Orientovaná zděná stavba kostela vystavěna nad obdélným půdorysem s plynule navazujícím presbytářem. Odděleně od kostela stojí zvonice z roku 1807. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Barokní kostel na místě vyhořelého kostela z r. 1685. Nynější kostel z r. 1773 je jednolodní stavba s čtvercovým presbytářem a sakristií na jihu v místě původní věže. R. 1798 před západní průčelí nad hlavním portálem přistavěna hranolová věž. Interiér klenut valeně, stěny členěny pilastry.

Kostel pochází ze 17. stol. Dle písemných záznamů nahradil středověkou stavbu (kaple, kostelík), která se nacházela nedaleko a jejíž trámy posloužily pro novou stavbu. Ve 20. století byly objeveny zbytky hrobů. Roku 1651 je nekořský kostel uveden jako filiální.

Kostel byl postaven v l. 1712–1713 na místě pův. kostela ze 14. stol. Kostel r. 1898 vyhořel, při následné opravě získal dnešní podobu. Pod kostelem je krypta, ve které bylo nalezeno 34 mumií ze 17. a 18. stol. V kostele je mj. křtitelnice z roku 1691 a oltářní obraz sv. Prokopa (Josef V. Hellich).