Turistické cíle v okolí obce Žampach

Městská kašna zřízena v polovině 19. století. R. 1937 díky daru městské spořitelny doplněna o bronzové sousoší Nymfy a Kentaura od žambereckého rodáka, sochaře Františka Rouse. Čtvercová pískovcová nádrž má uprostřed kamenný hranol, na jehož vrcholu je zmíněné sousoší. Chráněná od r. 1958.

Empírový dům, bývalý špitál sv. Kateřiny. Budova byla postavena v letech 1840–1845. Dnes památkově chráněná stavba a muzeum (historie města, řemesla atd.). R. 1974 byla dokončena adaptace nemocnice pro potřeby muzea, které do té doby sídlilo v nedalekém zámku. R. 1975 vytvořena stálá expozice.

Bývalý konvent cyriáků ze 13. st. zanikl za husitských válek. Zůstal pouze obnovený gotický kostel Panny Marie, dnes obklopený hřbitovem s kostnicí. Na jižní stěně býv. věže kresby z 2. poloviny 15. století. Zachovány gotické architektonické prvky.

Jan Hildebrant Licek z Rýzmburka začátkem 17.stol. vybudoval renesanční zámek. V průběhu 18. a 19. století byl zámek upravéván. V r. 1924 jej získal J. Zámečník a zámek opravil. Po r. 1990 je v soukromém vlastnictví a je nově opraven.

Evangelický reformovaný sbor vznikl r. 1783. Evangelický kostel postaven r. 1795. Evangelická škola postavena r. 1849. Budova současné fary postavena r. 1860. Cenný malovaný strop pod nynějším omítnutým. V přízemí je dnes sborový sál pro bohoslužby. Kostel zapsán do seznamu památek r. 2002.

Prostá barokní jednolodní budova byla vystavěna v letech 1787–1788 na místě starší stavby připomínané v roce 1493. V západním průčelí hranolová věž kryta cibulí s lucernou. Jako stavitel je uváděn F. Jedlička z Heřmanova Městce.

Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v l. 1770-1776, na místě starého zbořeného kostela. Autorem plánů k novému kostelu byl stavitel Jakub Pánek. V roce 1870 byla přistavěna kaple a roku 1906 sakristie. Hlavní oltář zdobí obraz od malíře Jana Dallingera z roku 1776.

Kostel, postavený v l. 1897–98 (stavitel Alois Petřík z Kyšperka). Stavba započata díky daru rodáka M. Motyčky. Při kostele byl zřízen k r. 1895 i hřbitov s márnicí. R. 1905 vysvěceny zvony, zrekvírovány za 1. svět. války. R. 1927 a r. 1969 vysvěceny nové zvony. Interiér zdobí díla řady umělců.

Mariánské poutní místo na náhorní planině nad údolím Orlice u Chocně. Areál sestává z kostela, zvonice a hřbitova, ohraženého kamennou zdí s třemi kaplemi. S Chocní ho spojuje lipová alej.

Dřevěný kostel v Pěčíně uváděn na počátku 14. stol., barokní zděný kostel nechal postavit Antonín Vít, hrabě z Bubna a Litic v l. 1727–29, stavitelem byl Jan Kumpera z Hradce Králové.

Původně protestantská motlitebna z let 1600–1605, vystavěn Kryštofem Maušvicem z Armenruhe. V interiéru manýristická výmalba, ne zcela odkrytá. Pod presbytářem hrobka, kde jsou pochováni členové rodů Nostitz-Rienek.

Pozdně gotický kostel, postaven v l.1594–1602 tehdejším majitelem Kryštofem Getengelem z Neunberku, hlavní průčelí kulisovitě předloženo r. 1713 pravděpodobně J. B. Santini-Aichlem. Poškozen r. 1798 požárem, novogotická loď postavena v l. 1838–43 podle plánů arch. Fr. Pavíčka.