Turistické cíle v okolí obce Žampach

V r. 1864 postavena kaple a r. 1875 nad jejím presbytářem vybudován současný kostel. Poutě se zde konají od roku 1885. Vnitřní zařízení kostela novogotické. Před kostelem postaveno čtrnáct kapliček. Kostel měl 3 zvony, nyní zachován pouze jeden ze 70. let 20. stol.

Přestavlky s tvrzí se poprvé připomínají v r.1440. V r.1558 Mikuláš z Bubna přestavěl tvrz na renesanční zámek. V pol.17.stol.Jan Otík Bukovský z Hustířan přestavěl barokně, přízemí bylo z kamene a roubené poschodí omítnuto. V této podobě je dodnes.

Jednoduchá renesanční stavba stojící volně na náměstí. Vchody zdobí portály s diamantovou bosáží a reliéfně zdobeným architrávem. Dvě sedlově střechy budovu rozdělují. Z jedné strany připojena hranolová věž. Zdobeno sgrafitem.

Městský dům z r. 1547. Později změněn na reprezentativní radnici. Celkovou modernizaci pak prošel na konci 20. století. Nad vstupem do budovy kamenná deska se znakem Bohdaneckých z Hodkova. Budova zapsána do seznamu kulturních památek r. 1981.

Klasicistní jednopatrová budova s hranolovou vížkou postavená r. 1810, městští zastupitelé zde sídlí od r. 1814. Zdobená pískovcovým schodištěm a znakem města nad vstupem. Vlevo od hlavní budovy přízemní stavba s volutovým štítem – dvoukřídlá vrata sloužila pro výjezd tehdejšího hasičského sboru.

První písemná zmínka o budově rychnovské radnice je z roku 1596. Radnice na rychnovském náměstí je klasicistní, postavená v letech 1802–1804, pravděpodobně J. Najmanem. Sídlí zde Městské informační centrum.

V obci Helvíkovice (dnes součást Žamberku) se 21. srpna 1698 narodil vynálezce bleskosvodu Prokop Diviš. Kousek od Divoké Orlice stojí Divišův rodný dům. Vedle domku stojí kopie původního bleskosvodu.

Původně vodní tvrz z r.1567 nechal Kryštof Mauschwitz z Armenruh v roce 1600 zbořit a postavit pozdně renesanční zámek. Svoji současnou podobu dostal v r. 1855 za hraběte Josefa z Nostic. Zajímavá je výzdoba zámecké kaple v prvním patře.

Zaniklý hrádek nad vsí Červená u Letohradu. Písemné prameny zcela chybí. Pravděpodobně vznikl jako opěrný bod v době hustiských válek a brzy nato zanikl. V té době patřilo Kyšperecko rodu Žampachů z Potštejna. Hrad měl vojenskou funkci.

Zámek byl postaven v letech 1698–1712, ale již roku 1714 vyhořel a byl téměř celý zbořen. Torzo zámku bylo roku 1802 upraveno na hostinec. V roce 1945 byl zestátněn a dnes je v majetku města, které pro něj hledá využití.

Zámek byl vybudován jako barokní stavba v letech 1676 – 1690 pro Františka Karla Liebštejnského z Kolovrat. Před rokem 1722 byl zámek patrně podle návrhu Jana Blažeje Santiniho-Aichla upraven do nynější podoby.

Sloup z 1. čtvrtiny 18. stol. Na čtvercové základně dvoudílný hranolový podstavec, který nese štíhlý sloup. Na horní části P. Marie, sv. Florián a Jan Nepomucký. Na vrcholu sloupu Nejsvětější Trojice, sedící Bůh otec s tiárou, mezi koleny drží Ukřižovaného. Památkově chráněno od r. 1958.