Turistické cíle v okolí obce Žampach

Pomník ve tvaru obelisku připomíná pobyt Jana Ámose Komenského v l. 1622–25, kdy ho v Brandýse hostil Karel Starší ze Žerotína. Pomník byl odhalen r. 1865 v místě, kde snad stál domek Komenského.

Pískovcová socha Jana Amose Komenského zhotovená r. 1910 podle návrhu sochaře Josefa Strachovského se nalézá v Kunvaldu nedaleko od českobratrského domku Na sboru. Socha je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka ČR.

Pomník Járy Cimrmana v Letohradě. Další z míst, které tento český velikán navštívil a zanechal zde stopu.

Malý kamenný památník Jana Husa vznikl k připomenutí výročí 500 let od jeho smrti. Vznikl roku 1915 a po sto letech byl opraven. Je vytvořen z tmavých žulových kamenů, spojených světlou maltou do tvaru malé mohyly. Ve středu je mělký reliéf se zlatavým podkladem se symbolem kalicha. Od ulice je prostor chráněn plotem, ale vizuálně je památník velmi dobře dostupný.

V parku po bývalém hřbitově u kostela sv. Máří Magdalény umístěn památník rakousko–pruské války z roku 1866. Náhrobek šestnácti padlých pruských husarů ponechán u kostela. Vysoký kónický čtyřboký pilíř, na jehož vrcholu ukončeném jehlanem, sedí na kouli orlice. Pomník odhalen r. 1904.

Pomník Svobody odhalen r. 1924. Dominantní surovinou rula, čelní kámen žulový. V popředí přírodní pískovec. Stavba provedena svépomocí. Na nejvyšším místě mohyly letopočet 1924. Pomník s plaketami Jana Husa, Jana Žižky a Tomáše Garriqua Masaryka. Obnoven r. 2007. Nově osazen emblémy a kalichem.

Zřícenina gotického hradu, založeného Prockem z rodu Drslaviců koncem 13. stol. V 16. stol. přestavěn a rozšířen Vilémem z Pernštejna, v 17. stol. opuštěn. V 18. stol. upraven hrabětem Harbuvalem de Chamaré.

Got. tvrz z 2. pol 15. st., v pol. 16. st. přestavěna Hrzány renesančně. V 17. st přestavěna raně barokně Záruby z Hustířan, pozdně barokní přestavba v pol. 18. st. za hrabat Horbuval-Chamare. Čyřkřídlá patrová budova je krytá mansardovou střechou.

V r. 1864 postavena kaple a r. 1875 nad jejím presbytářem vybudován současný kostel. Poutě se zde konají od roku 1885. Vnitřní zařízení kostela novogotické. Před kostelem postaveno čtrnáct kapliček. Kostel měl 3 zvony, nyní zachován pouze jeden ze 70. let 20. stol.

Přestavlky s tvrzí se poprvé připomínají v r.1440. V r.1558 Mikuláš z Bubna přestavěl tvrz na renesanční zámek. V pol.17.stol.Jan Otík Bukovský z Hustířan přestavěl barokně, přízemí bylo z kamene a roubené poschodí omítnuto. V této podobě je dodnes.

Klasicistní jednopatrová budova s hranolovou vížkou postavená r. 1810, městští zastupitelé zde sídlí od r. 1814. Zdobená pískovcovým schodištěm a znakem města nad vstupem. Vlevo od hlavní budovy přízemní stavba s volutovým štítem – dvoukřídlá vrata sloužila pro výjezd tehdejšího hasičského sboru.

První písemná zmínka o budově rychnovské radnice je z roku 1596. Radnice na rychnovském náměstí je klasicistní, postavená v letech 1802–1804, pravděpodobně J. Najmanem. Sídlí zde Městské informační centrum.