Turistické cíle v okolí obce Lanškroun

Mohutná novorománská stavba s orientálními prvky dominuje plzeňským Sadům pětatřicátníků. Byla postavena 1888–93. Vzhledem k poloze mezi obytnými domy unikla zničení za II. světové války, poté zchátrala. Velká obnova 1995–98.

Budova barokního původu postavena jako vrchnostenská bednárna pro zámecký pivovar. Její stavba je z let 1771-1787. Později přestavěna na obytnou budovu. Přízemní obdélný samostatně stojící dům se sedlovou střechou. Památkově chráněný.

Gotický hrad se poprvé připomíná k roku 1351, kdy byl majetkem Vamberků. R. 1406 ho po půlročním obležení dobyla vojska Václava IV. Podruhé byl hrad dobyt a zničen vojsky města Plzně a krále Matyáše Korvína v r. 1478. Z hradu je dnes zřícenina.

Zřícenina hradu z 13. stol. Původní dřevěný hrad nechal postavit Holen z Vlčtejna. Po roce 1360 přestavěn Rožmberky do dnešní podoby. Hrad často střídal majitele a zpustl po roce 1872. Restaurován ve 40. letech 20. stol.

Vodní nádrž České údolí na řece Radbuze při jižním okraji Plzně vybudována v letech 1969-1972 k regulaci průtoku a ochraně před povodněmi. Rekreační využití jezera o rozloze 151 ha vzhledem ke snížené kvalitě vody omezené.

Zaniklý hrad. Zmiňován v letech 1212-1269 v majetku Hrdibora ze Všerub a jeho potomků. V letech 1378–1379 majitelem Jindřich z Rabštejna a v letech 1385–1520 Gutštejnové. Za Kokořovských z Kokořova hrad nebyl obýván a zpustl. V místě je románský kostel sv. Martina.

Stanice Plzeň, Jižní Předměstí vznikla roku 1903 na souběžném úseku tratí do Domažlic a Chebu pro obsluhu tehdejšího Říšského předměstí. K secesní budově přibyla roku 1921 budova novorenesanční, příjezdová. Po roce 1990 secesní objekt zcela zchátral.

Poslední velký kamenný most v Čechách byl roku 1913 postaven přes Radbuzu na jižním okraji centra Plzně v dnešní Americké třídě podle projektu Václava Mencla. Použití již překonané technologie vycházelo z profesního zázemí tehdejšího purkmistra.

Velká kamenná budova tvrze nad řekou Úslavou s patrnými zazděnými renes. okny. První zmínka z r. 1350, kdy byla ves rozdělena a v jedné části stála tvrz. Po r. 1380 patřila Žákavcům ze Žákavy, v letech 1382-1453 pak rodu z Pokonic. V r. 1605 Žákava připojena k panství Štáhlavy.

Významné regionální muzeum vzniklo roku 1878. Současná hlavní budova z let 1895–9 byla poškozena bombardováním Plzně za II. světové války a především totálním zanedbáním údržby za komunistického režimu. Postupná rekonstrukce probíhá od konce 80. let.

Hřbitov z konce 18. století. Dochovalo se přibližně 150 náhrobků, nejstarší čitelný náhrobek je z r. 1831. V roce 2000 prošel hřbitov důkladnou obnovou, opravena byla i ohradní zeď, márnice a byt hrobníka (dnes v soukromém vlastnictví).

Židovský hřbitov v Dolní Lukavici pochází údajně z 15 . století, ale první zmínka o něm je až z roku 1654. Pohřbívání zde skončilo počátkem 20. století. Stojí vlevo od silnice do Lišice.