Turistické cíle v okolí obce Orlice

Kostel z let 1687–1690. Je jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem. Hlavní oltář novogotický s obrazem sv. Jiří a barokními sochami sv. Mikuláše a sv. Augustina. Před vchodem ke kostelu stojí krucifix r. 1792 a mariánský pilíř z r. 1700. Památkově chráněno od r. 1958.

Do r. 1881 stávala v obci pouze dřevěná zvonice, kterou toho roku zničil požár. V letech 1889-1892 z obecních prostředků a úsilím místních obyvatel vznikl jednolodní kostel sv. Josefa ve stylu historismu. Dnes slouží jako filiální a náleží k farnosti Králíky.

Na návrší severně od centra města stojí kaple sv. Kateřiny, která má podobu rotundy s apsidou. Rotunda vystavěna z opuky a zastřešena šindely. Klenba apsidy a portál pochází z pol. 14. stol. Kaple završena helmicí s lucernou. Kaple zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Empírový kostel vystavěn v letech 1825–1827. Jednolodní, ploché hlavní průčelí se středovým rizalitem. Ve vstupní části kruchta nesená třemi oblouky na toskánských sloupech. Nad východním průčelím čtyřboká věž. Vlevo od průčelí kostela kamenný krucifix. Památkově chráněno od roku 1958.

Jednolodní barokní kostel sv. Maří Magdalény. Prvně kostel dřevěný z r. 1548, poté kostel kamenný z r. 1673. Dnešní podoba z l. 1731–46. Uvnitř oltářní obraz patronky, sochy sv. Víta a Jeronýma, boční oltáře a kazatelna, které pocházejí z r. 1740. Před kostelem stojí hřbitovní brána z téhož roku.

Orientovaná sálová stavba. V kamenném ostění dveří vytesán letopočet 1755, Poslední velká oprava kostela se uskutečnila v 70. letech 20. stol. Kostel má barokní dispozici. Doklad ohlasu barokní architektury v regionálním prostředí. Kostel zařazen do seznamu kulturních památek r. 2009.

Barokní kostel na místě vyhořelého kostela z r. 1685. Nynější kostel z r. 1773 je jednolodní stavba s čtvercovým presbytářem a sakristií na jihu v místě původní věže. R. 1798 před západní průčelí nad hlavním portálem přistavěna hranolová věž. Interiér klenut valeně, stěny členěny pilastry.

Kostel pochází ze 17. stol. Dle písemných záznamů nahradil středověkou stavbu (kaple, kostelík), která se nacházela nedaleko a jejíž trámy posloužily pro novou stavbu. Ve 20. století byly objeveny zbytky hrobů. Roku 1651 je nekořský kostel uveden jako filiální.

Farnost uváděná od 14. stol. v 17. stol. zanikla a znovu byla obnovena r. 1778. Empírový kostel z r. 1803 vznikl přestavbou vyhořelé renesanční stavby podle plánů liechtensteinského architekta J. Hardtmutha. V presbytáři je kvalitní fresková výmalba od malíře J. M. Trenkwalda z konce 19. stol.

Kostel vystavěn v letech 1828–1829. Sakrální empírová architektura. Volně stojící jednolodní orientovaný kostel s půlkruhově ukončeným odsazeným presbytářem. Před západním průčelím čtyřboká věž. Zařízení kostela empírové s barokními reminiscencemi. Památkově chráněno od r. 1958.

V r. 1868 byl položen základní kámen a zahájena stavba základů. Již r. 1870 se práce pro nedostatek financí zastavily. V r. 1905 byla zahájena stavba podle plánů Františka Brázdy. Dne 8. prosince 1906 byl nový římskokatolický filiální kostel slavnostně vysvěcen P. Františkem Michalitschkem.

Raně barokní stavba s bohatým štukovým dekorem od Giovaniho Maderny postavena za Hynka Jetřícha Vitanovského z Vlčkovic koncem 17. stol. V presbytáři náhrobníková deska hraběte H.J. Vitanovského z roku 1681.