Turistické cíle v okolí obce Orlice

V r. 1864 postavena kaple a r. 1875 nad jejím presbytářem vybudován současný kostel. Poutě se zde konají od roku 1885. Vnitřní zařízení kostela novogotické. Před kostelem postaveno čtrnáct kapliček. Kostel měl 3 zvony, nyní zachován pouze jeden ze 70. let 20. stol.

Jednoduchá renesanční stavba stojící volně na náměstí. Vchody zdobí portály s diamantovou bosáží a reliéfně zdobeným architrávem. Dvě sedlově střechy budovu rozdělují. Z jedné strany připojena hranolová věž. Zdobeno sgrafitem.

Městský dům z r. 1547. Později změněn na reprezentativní radnici. Celkovou modernizaci pak prošel na konci 20. století. Nad vstupem do budovy kamenná deska se znakem Bohdaneckých z Hodkova. Budova zapsána do seznamu kulturních památek r. 1981.

Klasicistní jednopatrová budova s hranolovou vížkou postavená r. 1810, městští zastupitelé zde sídlí od r. 1814. Zdobená pískovcovým schodištěm a znakem města nad vstupem. Vlevo od hlavní budovy přízemní stavba s volutovým štítem – dvoukřídlá vrata sloužila pro výjezd tehdejšího hasičského sboru.

V obci Helvíkovice (dnes součást Žamberku) se 21. srpna 1698 narodil vynálezce bleskosvodu Prokop Diviš. Kousek od Divoké Orlice stojí Divišův rodný dům. Vedle domku stojí kopie původního bleskosvodu.

Původně vodní tvrz z r.1567 nechal Kryštof Mauschwitz z Armenruh v roce 1600 zbořit a postavit pozdně renesanční zámek. Svoji současnou podobu dostal v r. 1855 za hraběte Josefa z Nostic. Zajímavá je výzdoba zámecké kaple v prvním patře.

Zaniklý hrádek nad vsí Červená u Letohradu. Písemné prameny zcela chybí. Pravděpodobně vznikl jako opěrný bod v době hustiských válek a brzy nato zanikl. V té době patřilo Kyšperecko rodu Žampachů z Potštejna. Hrad měl vojenskou funkci.

Zámek byl postaven v letech 1698–1712, ale již roku 1714 vyhořel a byl téměř celý zbořen. Torzo zámku bylo roku 1802 upraveno na hostinec. V roce 1945 byl zestátněn a dnes je v majetku města, které pro něj hledá využití.

Sloup z 1. čtvrtiny 18. stol. Na čtvercové základně dvoudílný hranolový podstavec, který nese štíhlý sloup. Na horní části P. Marie, sv. Florián a Jan Nepomucký. Na vrcholu sloupu Nejsvětější Trojice, sedící Bůh otec s tiárou, mezi koleny drží Ukřižovaného. Památkově chráněno od r. 1958.

Sloup postaven před rokem 1705. Materiálem je pískovec. Na čtyřbokém soklu stojí sloup nesoucí sochu Madony s dítětem. Madona i dítě mají na hlavách kamenné koruny. Restaurováno v roce 2002. Památkově chráněno od roku 1958.

Raně barokní mariánský sloup z r. 1706. Materiálem je pískovec. V rozích rámu letopočet 1706. Na soklu sloup s korintskou hlavicí a se sochou Immaculaty. U nohou půlměsíc, ruce sepjaté na prsou, kolem hlavy svatozář. Sloup zapsán do seznamu kulturních památek roku 1964.

Ikonograficky ojedinělá barokní plastika z r. 1737. Mezi lipami umístěna socha bičovaného Krista. Na hlavě má trnovou korunou, roušku kolem boků. Kristus přivázán ke sloupu. Socha na čtyřbokém podstavci. Kolem něj kamenné zábradlí. Socha zapsána do seznamu kulturních památek v r. 1964.