Turistické cíle v okolí obce Orlice

Empírový kostel vystavěn v letech 1825–1827. Jednolodní, ploché hlavní průčelí se středovým rizalitem. Ve vstupní části kruchta nesená třemi oblouky na toskánských sloupech. Nad východním průčelím čtyřboká věž. Vlevo od průčelí kostela kamenný krucifix. Památkově chráněno od roku 1958.

Jednolodní barokní kostel sv. Maří Magdalény. Prvně kostel dřevěný z r. 1548, poté kostel kamenný z r. 1673. Dnešní podoba z l. 1731–46. Uvnitř oltářní obraz patronky, sochy sv. Víta a Jeronýma, boční oltáře a kazatelna, které pocházejí z r. 1740. Před kostelem stojí hřbitovní brána z téhož roku.

Kostel sv. Markéty v Těchoníně je barokní stavba z r. 1704 zbudovaná za hraběte Františka Karla Kolowrata Liebsteinského na místě starší dřevěné svatyně. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Nekoř s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Kostel pochází ze 17. stol. Dle písemných záznamů nahradil středověkou stavbu (kaple, kostelík), která se nacházela nedaleko a jejíž trámy posloužily pro novou stavbu. Ve 20. století byly objeveny zbytky hrobů. Roku 1651 je nekořský kostel uveden jako filiální.

Barokní kostel na místě vyhořelého kostela z r. 1685. Nynější kostel z r. 1773 je jednolodní stavba s čtvercovým presbytářem a sakristií na jihu v místě původní věže. R. 1798 před západní průčelí nad hlavním portálem přistavěna hranolová věž. Interiér klenut valeně, stěny členěny pilastry.

Farnost uváděná od 14. stol. v 17. stol. zanikla a znovu byla obnovena r. 1778. Empírový kostel z r. 1803 vznikl přestavbou vyhořelé renesanční stavby podle plánů liechtensteinského architekta J. Hardtmutha. V presbytáři je kvalitní fresková výmalba od malíře J. M. Trenkwalda z konce 19. stol.

Kostel vystavěn v letech 1828–1829. Sakrální empírová architektura. Volně stojící jednolodní orientovaný kostel s půlkruhově ukončeným odsazeným presbytářem. Před západním průčelím čtyřboká věž. Zařízení kostela empírové s barokními reminiscencemi. Památkově chráněno od r. 1958.

V r. 1868 byl položen základní kámen a zahájena stavba základů. Již r. 1870 se práce pro nedostatek financí zastavily. V r. 1905 byla zahájena stavba podle plánů Františka Brázdy. Dne 8. prosince 1906 byl nový římskokatolický filiální kostel slavnostně vysvěcen P. Františkem Michalitschkem.

Kostel sv. Prokopa v Sobkovicích je pozdně barokní stavba, která r. 1774 nahradila starší kapli z r. 1728. Je filiálním kostelem ve farnosti Nekoř. Od r. 1997 je spolu s ohradní zdí přilehlého hřbitova chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Rodiny v Líšnici je novorománská stavba z let 1865-1868. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Žamberk s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Raně barokní stavba s bohatým štukovým dekorem od Giovaniho Maderny postavena za Hynka Jetřícha Vitanovského z Vlčkovic koncem 17. stol. V presbytáři náhrobníková deska hraběte H.J. Vitanovského z roku 1681.

Kostel byl postaven na místě dřívějšího kostela zmiňovaného již r. 1335, který r. 1684 shořel a r. 1729 byl definitivně stržen. Ihned započala nová výstavba, která skončila r. 1738. Stavbu převážně financoval hrabě Antonín Vít z Bubna. U kostela stojí kostnice Panny Marie Bolestné.