Turistické cíle v okolí obce Výprachtice

Původní farní kostel, připomínaný roku 1350, zanikl v 15. století. V 18. století vystavěna kaple sv. Anny, která byla v roce 1869 přestavěna na filiální kostel. Uvnitř kalich z roku 1629. Zvon ve věži zhotoven v roce 1769. Roku 1892 byla při kostele obnovena fara.

Barokní kostel postavil Antonio Sala jako hřbitovní v letech 1700-1705 podle plánů G. P. Tencally. Okolní hřbitov s cennými náhrobky a přenesenými náhrobními kameny zrušen r. 1893. Nevyužívaný kostel rekonstruován v letech 1998-2000, mobiliář kromě hlavního oltáře a varhan vystěhován.

Kostel postavený za hradbami města, první zprávy z 2. pol. 15. století (sv. Kříže), zachován gotický presbytář. Později v užívání Jednoty českobratrské, později opět katolický (Navštívení Panny Marie). Po opravě r. 1772 zasvěcen sv. Barboře.

Na místě současného kostela stál původně gotický kostel. Barokně přestavěn v l. 1720-1721. Jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží. Nad presbytářem hranolový sanktusník. Hlavní oltář vinný kmen, v jehož větvích obraz sv. Filipa a Jakuba. Památkově chráněno od r. 1958.

Kostel vystavěn v letech 1715–1723. Mohutná jednolodní stavba zakončena hranolovitou věží s cibulovitou bání. Na střeše sanktusník. Na klenbě presbytáře i lodi fresky s výjevy ze života svatých. Kolem kostela funkční hřbitov. Vedle kostela barokní hřbitovní kaple Panny Marie Ochranitelky.

Pozdně barokní jednolodní kostel. Hlavní oltář z konce 18. stol. Boční oltáře vytvořeny okolo r. 1700. Jednolodní sálová neorientovaná stavba s půlkruhově zakončeným neodsazeným presbytářem. Stavba zastřešena sedlovou střechou krytou eternitem. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Kostel z let 1687–1690. Je jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem. Hlavní oltář novogotický s obrazem sv. Jiří a barokními sochami sv. Mikuláše a sv. Augustina. Před vchodem ke kostelu stojí krucifix r. 1792 a mariánský pilíř z r. 1700. Památkově chráněno od r. 1958.

Kostel je jednolodní orientovaná stavba. Nad západním čtyřboká věž. Presbytář klenut pruskou plackou, triumfální oblouk klenut elipticky, lemovaný profilovanou římsou. Hlavní oltář pochází z doby kolem roku 1840. Kostel památkově chráněn od r. 1964.

Do r. 1881 stávala v obci pouze dřevěná zvonice, kterou toho roku zničil požár. V letech 1889-1892 z obecních prostředků a úsilím místních obyvatel vznikl jednolodní kostel sv. Josefa ve stylu historismu. Dnes slouží jako filiální a náleží k farnosti Králíky.

Jednolodní kostel s polygonálním závěrem a hranolovou věží v čele, postaven zřejmě v 16. století, snad před r. 1568 (v místě starší stavby snad již z 15. století). Kostel s hřbitovem je ohrazen ambitem (z r. 1734), zbudovaným na půdorysu protáhlého osmiúhelníka. Před kostelem je kříž z r. 1814.

Empírový kostel vystavěn v letech 1825–1827. Jednolodní, ploché hlavní průčelí se středovým rizalitem. Ve vstupní části kruchta nesená třemi oblouky na toskánských sloupech. Nad východním průčelím čtyřboká věž. Vlevo od průčelí kostela kamenný krucifix. Památkově chráněno od roku 1958.

Raně barokní kostel nahradil v obci dřevěný renesanční kostel ze 16. stol., který vyhořel v 2. pol. 17. stol. Nový zděný kostel byl vybudován v l. 1683-86 (stavitel Jan Klein). Koncem 19. stol. pseudoslohově upraven. Od r. 1958 je chráněnou památkou ČR. V l. 1989-90 provedena vnější rekonstrukce.