Turistické cíle v okolí obce Výprachtice

Hrádek Šilperk v místech u dnešního kostela založen kolem r. 1278 Protivenem ze Zábřeha. Po r. 1308 ho získali Šternberkové. R.1424 pobořen husity, částečně opraven a ve třicetileté válce zničen. Zdivo použito obyvatelstvem a terén přestavěn.

Sloup z 1. čtvrtiny 18. stol. Na čtvercové základně dvoudílný hranolový podstavec, který nese štíhlý sloup. Na horní části P. Marie, sv. Florián a Jan Nepomucký. Na vrcholu sloupu Nejsvětější Trojice, sedící Bůh otec s tiárou, mezi koleny drží Ukřižovaného. Památkově chráněno od r. 1958.

Sloup postaven před rokem 1705. Materiálem je pískovec. Na čtyřbokém soklu stojí sloup nesoucí sochu Madony s dítětem. Madona i dítě mají na hlavách kamenné koruny. Restaurováno v roce 2002. Památkově chráněno od roku 1958.

Morový sloup se sochou Panny Marie s dítětem na hlavici hladkého sloupu, s hranolovým soklem – na něm hlava sv. Jana Křtitele, symbol pěti Kristových ran a dva monogramy. Zbudován roku 1716 obcí Štíty jako poděkování občanů přeživších morovou epidemií. Zrekonstruován v roce 1996.

Rokoková skulptura z roku 1769 se sochou sv. Anny. Stojí na hranolovém podstavci, který je zdoben volutovými křídly. Na přední straně deska s figurálním výjevem. Od r. 1958 patří mezi chráněné památky ČR.

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí u mostu přes říčku Třebovku. Socha v mírné podživotní velikosti stojí na trojdílném podstavci z pískovcových kvádrů. Svatý Jan Nepomucký je v doprovodu menších postav. Ty však mají uražené hlavy. Doklad vandalismu.

Socha sv. Jana z Nepomuku z roku 1732. Cenná barokní práce u radnice města Štíty, původně byla socha pozlacená a polychromovaná.

Pozdně barokní socha pochází z r. 1771, autor Alexius Czyliak. Na dvojstupňovém soklu tvarovaný vysoký podstavec. Na podstavci socha světce v životní velikosti. Sv. Jan Nepomucký drží krucifix a palmovou ratolest. Socha památkově chráněna od roku 1958.

Soubor dvou barokních soch. Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého autorsky neurčená. Světec v životní velikosti. Barokní, autorsky neurčená pískovcová socha moravského mučedníka Jana Sarkandra z r. 1722. Socha stojí na trojbokém podstavci s okosenými rohy. Obě sochy památkově chráněny.

Sousoší stojí před západním průčelím kostela. Pochází z roku 1800. Příklad dlouhého přetrvávání pozdně barokních forem. Na podstavci je vztyčen kříž na skalisku s lebkou. Na kříži korpus Krista. Po stranách kříže postavy Panny Marie a sv. Jana. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Autorsky neurčené barokní sousoší Kalvárie. Hodnotný příklad regionální kamenosochařské produkce. Na podstavci je osazen kamenný kříž, Po obou stranách stojí sochy P. Marie a sv. Jana. Materiálem sousoší je pískovec. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1820. Příklad kvalitní empírové kamenické práce. Výška asi 5,5 m. V přední části reliéf Immaculaty. Vlastní sousoší představuje sedícího Boha Otce s žezlem v levé ruce vpravo a vlevo Krista, který drží v náručí pravou rukou kříž. Materiál sousoší je pískovec. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.