Turistické cíle v okolí obce Výprachtice

Muzeum čs. opevnění s expozicí o budování a životě v pohraničním opevnění umístěné v objektu pěchotního srubu K-S 14 (U cihelny). Tento oboustranný dvoukřídlý pevnostní objekt byl vystavěn na podzim r. 1936.

Objekt čs. opevnění K–S 25 Na Sedle z let 1936–1938 stojí v lesích nedaleko Suchého vrchu. V současnosti se uvnitř nachází expozice soukromého Muzea Vysoký kámen. Objekt těžkého opevnění je otevřen jen za přítomnosti majitele. Jedná se o jediný objekt, který má dochované původní vnitřní vybavení.

Zbytky hradu, obehnané příkopem na východě a západě, na vrcholu kopce Králova Hora ve 602 m. n. m. Občasné zbytky zdiva hradu, dnes na některých místech silně zarostlé.

Pískovcová socha Jana Amose Komenského zhotovená r. 1910 podle návrhu sochaře Josefa Strachovského se nalézá v Kunvaldu nedaleko od českobratrského domku Na sboru. Socha je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka ČR.

Pomník Járy Cimrmana v Letohradě. Další z míst, které tento český velikán navštívil a zanechal zde stopu.

V parku po bývalém hřbitově u kostela sv. Máří Magdalény umístěn památník rakousko–pruské války z roku 1866. Náhrobek šestnácti padlých pruských husarů ponechán u kostela. Vysoký kónický čtyřboký pilíř, na jehož vrcholu ukončeném jehlanem, sedí na kouli orlice. Pomník odhalen r. 1904.

V r. 1864 postavena kaple a r. 1875 nad jejím presbytářem vybudován současný kostel. Poutě se zde konají od roku 1885. Vnitřní zařízení kostela novogotické. Před kostelem postaveno čtrnáct kapliček. Kostel měl 3 zvony, nyní zachován pouze jeden ze 70. let 20. stol.

Jednoduchá renesanční stavba stojící volně na náměstí. Vchody zdobí portály s diamantovou bosáží a reliéfně zdobeným architrávem. Dvě sedlově střechy budovu rozdělují. Z jedné strany připojena hranolová věž. Zdobeno sgrafitem.

Klasicistní jednopatrová budova s hranolovou vížkou postavená r. 1810, městští zastupitelé zde sídlí od r. 1814. Zdobená pískovcovým schodištěm a znakem města nad vstupem. Vlevo od hlavní budovy přízemní stavba s volutovým štítem – dvoukřídlá vrata sloužila pro výjezd tehdejšího hasičského sboru.

Zaniklý hrádek nad vsí Červená u Letohradu. Písemné prameny zcela chybí. Pravděpodobně vznikl jako opěrný bod v době hustiských válek a brzy nato zanikl. V té době patřilo Kyšperecko rodu Žampachů z Potštejna. Hrad měl vojenskou funkci.

Zámek byl postaven v letech 1698–1712, ale již roku 1714 vyhořel a byl téměř celý zbořen. Torzo zámku bylo roku 1802 upraveno na hostinec. V roce 1945 byl zestátněn a dnes je v majetku města, které pro něj hledá využití.