Turistické cíle v okolí obce Výprachtice

Partyzánský bunkr partyzánské jednotky Sever Zábřeh při žluté turistické značce mezi Pivonínem a Drozdovem na úpatí Třemše 549 m n.m., odkud je krásný výhled na Jeseníky a Zábřežskou vrchovinu.

Muzeum čs. opevnění s expozicí o budování a životě v pohraničním opevnění umístěné v objektu pěchotního srubu K-S 14 (U cihelny). Tento oboustranný dvoukřídlý pevnostní objekt byl vystavěn na podzim r. 1936.

Objekt čs. opevnění K–S 25 Na Sedle z let 1936–1938 stojí v lesích nedaleko Suchého vrchu. V současnosti se uvnitř nachází expozice soukromého Muzea Vysoký kámen. Objekt těžkého opevnění je otevřen jen za přítomnosti majitele. Jedná se o jediný objekt, který má dochované původní vnitřní vybavení.

Pomník Járy Cimrmana v Letohradě. Další z míst, které tento český velikán navštívil a zanechal zde stopu.

V parku po bývalém hřbitově u kostela sv. Máří Magdalény umístěn památník rakousko–pruské války z roku 1866. Náhrobek šestnácti padlých pruských husarů ponechán u kostela. Vysoký kónický čtyřboký pilíř, na jehož vrcholu ukončeném jehlanem, sedí na kouli orlice. Pomník odhalen r. 1904.

V r. 1864 postavena kaple a r. 1875 nad jejím presbytářem vybudován současný kostel. Poutě se zde konají od roku 1885. Vnitřní zařízení kostela novogotické. Před kostelem postaveno čtrnáct kapliček. Kostel měl 3 zvony, nyní zachován pouze jeden ze 70. let 20. stol.

Jednoduchá renesanční stavba stojící volně na náměstí. Vchody zdobí portály s diamantovou bosáží a reliéfně zdobeným architrávem. Dvě sedlově střechy budovu rozdělují. Z jedné strany připojena hranolová věž. Zdobeno sgrafitem.

Klasicistní jednopatrová budova s hranolovou vížkou postavená r. 1810, městští zastupitelé zde sídlí od r. 1814. Zdobená pískovcovým schodištěm a znakem města nad vstupem. Vlevo od hlavní budovy přízemní stavba s volutovým štítem – dvoukřídlá vrata sloužila pro výjezd tehdejšího hasičského sboru.

Zaniklý hrádek nad vsí Červená u Letohradu. Písemné prameny zcela chybí. Pravděpodobně vznikl jako opěrný bod v době hustiských válek a brzy nato zanikl. V té době patřilo Kyšperecko rodu Žampachů z Potštejna. Hrad měl vojenskou funkci.

Zámek byl postaven v letech 1698–1712, ale již roku 1714 vyhořel a byl téměř celý zbořen. Torzo zámku bylo roku 1802 upraveno na hostinec. V roce 1945 byl zestátněn a dnes je v majetku města, které pro něj hledá využití.

Památkově chráněná rychta čp. 1, ukázka lidové architektury z 1. pol. 19. stol. Sklepy a chlévy s valenou klenbou. V přízemí je dochován původní trámový záklopový strop, ve středu podepřený dřevěným sloupem. Fasáda pochází z r. 1838 – tento letopočet je k vidění na středovém rizalitu hlavní budovy.