Turistické cíle v okolí obce Horní Žďár

První zmínka o kostele, pravděpodobně dřevěném, je z r. 1356. R. 1681 vystavěn kostel nový a v l. 1784 – 1799 proběhla jeho přestavba. Poslední přestavba kostela roku 1866, kdy dostal současnou pseudorománskou podobu.

Původně románský jednolodní kostel z 1. třetiny 13. stol. stojí uprostřed hřbitova v horní části obce. Několikrát přestavován, z původní románské stavby je viditelně zachovaný obloučkový vlys na hlavní lodi, lizény v nárožích a půlkruhový portál.

Goticko-renesanční kostel z r. 1559, rozšířen v l. 1589 (Carlo Valmadi), 1608 (věž), 1629 (severní předsíň), restaurován v l. 1895 a 1929. Jednolodní stavba s hranolovou věží v průčelí a polygonálním závěrem. Fasády zdobeny lunetovými římsami a sgrafity, klenby hřebínkové, mobiliář převážně rokokový

Gotický kostel ze 14. st., přestavěn r. 1530, po požáru (1670) obnoven. Jednolodní kostel s obdélným, trojboce zakonč. závěrem (hvězd. klenba) a oválnou sakristií. V průčelí hranolová věž s kopií sedlového portálu, další portál v S stěně lodi.

Původní gotický kostel sv. Jakuba Většího pochází asi ze 13. století. Dvakrát zničen požáry. Obnoven v l. 1627–29 a v l. 1698–05 přestavěn v barokním stylu. Před kostelem stojí barokní mariánský sloup z roku 1724.

Kostel post. kol. 1350. Přestavěn renesančně (věž, zvon dat. 1603) a barokně (1775 nová sakristie a jižní předsíň). Kostel jednolodní s věží v záp. průčelí, obdélnou lodí a čtvercovým presbytářem (dříve klenutým), od severu obd. sakristie, na jihu čtverc. předsíň. Kolem kostela hřbitov s ohradní zdí

Původní dřevený kostel z poč.14. st., na zděný barokní přestavěn r.1679, opravený r.1768. Do dnešní podoby rozšířen v první pol.19.st. V l.1974–75 generální oprava kostela a další opravy v l. 1999–2002. U vchodu na hřbitov kopie sochy krále Davida.

Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele na hřbitově v Markoušovicích byl vybudován v letech 1771-1787. Věž byla k němu přistavěna až r. 1884. Cenné vnitřní zařízení a varhany. Pro mimořádnou akustiku kostel využíván k varhanním koncertům. Filiální kostel ve farnosti Úpice.

Kostel postaven na základech románského kostela v 80. l. 14.st. V l.1893-1900 regotizován. Kostelní věž vysoká 64 m je veřejnosti je přístupná a na vrcholu malé muzeum. V kostele rukopisná kobka, v níž našel Václav Hanka Rukopis Královédvorský.

Pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven v letech 1777–1779. Roku 1836 byla v průčelí kostela zbudována kamenná, 35 metrů vysoká hranolová věž, která nahradila původní dřevěnou zvonici. Nyní filiální kostel ve farnosti Janské Lázně s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel sv. Jana Nepomuckého postaven v letech 1706-1711 na místě starého dřevěného kostelíku. Věž přistavěna roku 1835. Pískovcový oltář od Františka Pacáka z r.1740, s postavou Boha Otce, ukřižovaného Krista s klečícím Janem Nepomuckým v popředí.

Původně gotický pravděpodobně z poč. 14. stol. Mezi lety 1690–1694 barokně přestavěn. Z gotické stavby uchován lomený portál v jižní stěně lodi. Hlavní oltář rokokový, boční oltáře s malbami J. Hellicha.