Turistické cíle v okolí obce Horní Žďár

Ruiny evangelického kostela z roku 1785–86. Poslední bohoslužby se zde konaly v roce 1948, kostel poté chátral. Dnes stojí uprostřed devastovaného hřbitova pouze obvodové zdivo. Při místním sboru od roku 1834 působila významná evangelická škola.

Barokní farní budova z r. 1729 na místě starší dřevěné fary. Autorem stavby je pravděpodobně významný rakouský barokní architekt a stavitel italského původu Antonín Erhard Martinelli. Ve výklenku přední fasády je barokní soška Madony s Ježíškem.

Barokní jednopatrová budova fary s mansardovou střechou. Postavena v roce 1766. Nedaleko bývala farní škola.

Neobvyklá fontána z r. 2006 s námětem z historie města je dílem místního sochaře Jaroslava Černého. Připomíná událost z r. 1817, kdy byl místním kaplanem ve věži kostela nalezen tzv. Rukopis královédvorský.

Kolem r.1597 dal Jan Kryštof z Valdštejna postavit zámek. Po r.1794 rozšířen. Václav Berger z Bergentalu přestavěl r.1801 v jednoposchoďovou pozdně barokní stavbu. Zčásti upraven ve 20.stol. a slouží jako internát zemědělské škole.

Renesanční tvrz postavila jaroměřská městská rada asi v pol. 16.stol. Do 19. stol patří Jaroměři, poté slouží k bydlení. R. 1971 rekonstruována. Obdélná renesančně-barokní budova s přístavkem, zčásti podsklepená. Dnes v soukromém vlastnictví.

Pouze terénní náznaky po hradu z 2. pol. 13. st., který byl objeven r. 1974. Skládá se ze 2 slepencových skal a malé plošinky. Měl zřejmě strážný charakter a byl součást fortifikačního systému švabenické kolonizace v oblasti.

Královský hrad z konce 13. stol. na západním okraji Hostinného. Vystřídaly se zde rody z Turgova, Lichtemburka či Šanova. R. 1424 neúspěšně dobýván Janem Žižkou. Za Valdštejnů byl v 16. stol. přestavěn renesančně. V 18. století zchátral a po r. 1835 přestavěn v papírnu.

Novorománská hřbitovní kaple, zasvěcená svaté Ludmile, byla postavena na tehdy nově založeném komunálním hřbitově v Úpici v roce 1887. Pozemek k jeho zřízení poskytl úpický měšťan pan Freibert. Hřbitov je zajímavý i tím, že má židovskou sekci, neoddělenou zdí od zbytku hřbitova.

Ves Hustířany je zmiňována od třetiny 14. století, tvrz však není výslovně uvedena. Nepravidelný tři metry vysoký pahorek tvrziště datovaného keramikou do 14.-15. století odděluje od ostrohu příkop, kterým dnes protéká Litíčský potok.

Pozůstatky hradu v prostoru kostela. Hradiště založil v l. 1003–04 kníže Jaromír, nebo spíše o 50 let později kníže Břetislav I. V 1. pol. 13. stol. zde byl patrně vybudován kamenný hrad. Poč. 14. stol. postaven kostel. R. 1349 svěřen augustiniánům-kanovníkům, s nimiž je spojován dnešní chrám.

Výrazné tvrziště s podsklepeným jádrem a zbytky vodního příkopu. První doložený majitel byl Přech z Javorníka, tvrz doložena r. 1528. Zpustla pravděpodobně na konci 16. století.