Turistické cíle v okolí obce Rudník

Secesní kostel si roku 1904 postavili herlíkovičtí luteráni podle projektu drážďanských architektů Schillinga a Gräbnera. Po roce 1945 ho převzala Českobratrská církev evangelická, jejíž vrchlabský sbor ho spravuje dodnes. Stavba byla opravena v 80. letech 20. století.

Barokní farní budova z r. 1729 na místě starší dřevěné fary. Autorem stavby je pravděpodobně významný rakouský barokní architekt a stavitel italského původu Antonín Erhard Martinelli. Ve výklenku přední fasády je barokní soška Madony s Ježíškem.

Areál bývalé fary u kostela Navštívení Panny Marie a sv. Václava, který vznikal od druhé čtvrtiny 18. století do 2. čtvrtiny 19. století. Fara i s hospodářským zázemím tvoří zachovalý areál společně se hřibovem a farním kostelem.

Barokní jednopatrová budova fary s mansardovou střechou. Postavena v roce 1766. Nedaleko bývala farní škola.

Kolem r.1597 dal Jan Kryštof z Valdštejna postavit zámek. Po r.1794 rozšířen. Václav Berger z Bergentalu přestavěl r.1801 v jednoposchoďovou pozdně barokní stavbu. Zčásti upraven ve 20.stol. a slouží jako internát zemědělské škole.

Renesanční zámek postavený v letech 1553 - 1582 pro Zdeňka z Valdštejna, se sgrafitovou výzdobou. Dnes slouží reprezentativním účelům, jsou zde kanceláře a malé muzeum - expozice věnovaná J. A. Komenskému, který zde pobýval, a spisovateli J. Šírovi, místnímu rodákovi.

Zámek postaven v r.1792 v doznívajícím barokním stylu, s přechodem ke klasicismu. V roce 1869 přestavěn v novorenesančním stylu a přistavěna věž. V l. 1907–1910 přistavěno doprostřed jižního průčelí schodiště.

Pouze terénní náznaky po hradu z 2. pol. 13. st., který byl objeven r. 1974. Skládá se ze 2 slepencových skal a malé plošinky. Měl zřejmě strážný charakter a byl součást fortifikačního systému švabenické kolonizace v oblasti.

Královský hrad z konce 13. stol. na západním okraji Hostinného. Vystřídaly se zde rody z Turgova, Lichtemburka či Šanova. R. 1424 neúspěšně dobýván Janem Žižkou. Za Valdštejnů byl v 16. stol. přestavěn renesančně. V 18. století zchátral a po r. 1835 přestavěn v papírnu.

Hrádek podle archeologických nálezů z konce 13. století. Jednalo se o kolonizační provizorium při osídlování Podkrkonoší a nedlouho po tomto období pravděpodobně hrad zanikl. Hradiště je jednoduché a beze stop zástavby.

Hřbitovní kostel vystavěný italským stavitelem Carolo Valmadim v letech 1605–08 v renesančním slohu na místě dřevěného kostelíka z roku 1568. Na hřbitově je novogotická hrobka rodu Aichelburgů, přestavěná v roce 1865 pro Bertholda Aichelburga.

Hrobka sv.Kříže rodu Harrachů z r.1870. V byzantském a renesančním slohu.Dva souosé pravidelné osmiboké hranoly o nestejné výšce. V podzemní části hrobky se nachází zděná chodba – krypta, ve které jsou uloženy ostatky členů harrachovského rodu.