Turistické cíle v okolí obce Rudník

Novogotický kostel sv. Václava v Čermné byl postaven v letech 1913-1915 na místě starého gotického kostelíka z r. 1384, který byl pro zchátralost r. 1913 zbořen. Nynější kostel je filiální ve farnosti při děkanství Hostinné, pravidelné bohoslužby se v něm nekonají.

Na místě původního kostela ze 14.st. vystavěn v novogotickém stylu kostel nový . Děkanský chrám sv. Vavřince dostavěn r.1889. Z původního kostela bylo převzato 5 zvonů, které byly postupně zrekvírovány. V roce 2002 pořízeny tři nové kostelní zvony.

Raně gotický kostel z posl. čtvrti 13. st. (vých. pol. lodi, presbytář, sakristie), přest. renesančně (1615 prodloužení a zaklenutí lodi, sev. kaple) a barokně v l. 1698 (věž), 1786 a 1797 (nová sakristie). Opravy 1864, 1926. Kolem kostela hřbitov s část. středověkou zdí snad pevnostního charakteru.

Bývalá kovárna je památkově chráněná patrová roubená stavba pocházející z r. 1800. Je hodnotným dokladem venkovské stavby z přelomu 18. a 19. stol. Na pavlači se nachází dřevěná plastika sv. Mikuláše a před budovou stojí pískovcová socha Korunovace Panny Marie.

Další typizovaná konstrukce se od roku 2004 tyčí nedaleko vrchu Kozinec (608 m) u obce Vidochov. Dosahuje celkové výšky 55 metrů a vyhlídkový ochoz se nachází 33 metrů nad zemí. V roce 2009 byla zpřístupněna veřejnosti.

Původní kašna z roku 1792 se nazývala Dračí studna. Roku 1892 nahrazena novou kašnou se sochou Krakonoše, umístěnou na umělém skalisku v žulové nádrži. R. 2001 stářím poškozená socha nahrazena kopií sochy původní.

Křížová cesta z roku 1876 vede ke kapli sv. Anny a dál směrem na Starou Horu ke studánce s léčivou vodou. Cesta byla zničena ve druhé polovině 20. století a obnovena v letech 1999 až 2001. Vyzdobena je obrazy výtvarníka Aleše Lamra.

Nevýrazné zbytky tvrze postavené v pol. 15. století snad Hynkem Čertem z Olešnice, krátce poté zanikla. Dochována pouze západní hrana tvrziště, zbytek narušen stavbou železnice.

Morový sloup z roku 1720. Na vrcholu socha Panny Marie a u země obklopen sochami svatých Josefa, Barbory, Jana Nepomuckého, Šebestiána, Víta, Kateřiny, Václava a Floriána.

Mlýn na Lysečinském potoce, největší z maršovských mlýnů. Dnešní podoba je z poloviny 19. století, po úpravách provedených mlynářem Vinzenzem Adolfem. Sloužil kromě mletí obilí i k výrobě lněného oleje. Dnes soukromý obytný dům.

Raně barokní morový sloup z r. 1678, postaven hrab. Sibyllou Lamboyovou na ochranu města před morem. V nárožích sochy světců: sv. Antonína, sv.Jana Nepomuckého, sv.Rocha, sv.Františka, sv. Šebestiána a sv. Ignáce, ve výklenku je socha sv. Rozálie.

Novogotickou kapli s hrobkou nechala postavit v l. 1887-1890 hraběnka Luisa Černínová, roz. Morzinová (projekt arch. Stephan Tragl). R. 1892 byl do hrobky uložen její muž, hrabě Heřman Černín a r. 1907 hraběnka Luisa. Po druhé sv. válce začala kaple sloužit jako modlitebna Církve čs. husitské.