Turistické cíle v okolí obce Špindlerův Mlýn

Pivovar existoval u jilemnického panského sídla prokazatelně již roku 1624. Roku 1716 byla dokončena barokní hospodářská budova, která sloužila i k vaření piva. Průmyslový provoz vznikl roku 1897, výroba zanikla o 60 let později.

Hrádek podle archeologických nálezů z konce 13. století. Jednalo se o kolonizační provizorium při osídlování Podkrkonoší a nedlouho po tomto období pravděpodobně hrad zanikl. Hradiště je jednoduché a beze stop zástavby.

Hřbitovní kostel vystavěný italským stavitelem Carolo Valmadim v letech 1605–08 v renesančním slohu na místě dřevěného kostelíka z roku 1568. Na hřbitově je novogotická hrobka rodu Aichelburgů, přestavěná v roce 1865 pro Bertholda Aichelburga.

Hrobka sv.Kříže rodu Harrachů z r.1870. V byzantském a renesančním slohu.Dva souosé pravidelné osmiboké hranoly o nestejné výšce. V podzemní části hrobky se nachází zděná chodba – krypta, ve které jsou uloženy ostatky členů harrachovského rodu.

Původní zámek nechali postavit Křinečtí z Ronova v 16. století. V roce 1701 zámek koupil rod Harrachů. Ti v letech 1714 a 1895 rozšířili zámek do dnešní podoby. V současnosti v zámku sídlí Krkonošské muzeum.

Kamenný sklad přádelny lnu, kterou nechal vybudovat hrabě Berthold Aichelburg. Do provozu uvedena v roce 1861, v roce 1887 vyhořela, výroba byla obnovena a v provozu byla do jara 1992. Sklad surového lnu je chráněnou technickou památkou.

Kaple svaté Anny v osadě Stará Hora byla postavena roku 1752 Johannem Benschem a jeho manželkou Elisabethou. Původní malá kaple byla roku 1810 rodinou Beneschovou rozšířena a upravena do současné podoby. Od r. 1876 vede kolem křížová cesta.

Kaple sv. Anny v Jilemnici, stojící na východním úbočí vrchu Kozince, byla postavena r. 1908. Stavba nezapře dobu secese. Původně tvořila dominantu v polích, časem ji obklopila zástavba. Kolem kaple stojí vzrostlé lípy, staré více než sto let. Při její jižní straně stojí kříž z roku 1844.

Plochu jilemnického náměstí člení empírová kašna z roku 1836 a dvě barokní sousoší: svatého Kříže se svatými Janem Nepomuckým a Vavřincem z roku 1799 a mariánské se svatými Barborou a Maří Magdalenou z roku 1723.

Klášter založil Maxmilián František Felix, hrabě Morzin r.1705. Dostavěn i s klášterním kostelem v r.1725. Současným majitelem je Správa KRNAP a slouží k muzejním účelům. Klášterní kostel není běžně přístupný, je ale využíván jako koncertní síň.

Původní kamenný kostelík vystavěn na popud rytíře Jana z Valdštejna kolem roku 1304, přestavěn barokně a později v roce 1812 empírově. V té době byla přistavěna věž. V kostele jsou náhrobní kameny Zdeňka a Viléma z Valdštejna. Dva cínové svícny byly odlity z dětských rakví z hrobky Valdštejnů.

Jednolodní barokní kostel z roku 1775 na místě renesančního kostela z roku 1606. Obnoven byl na počátku 20. století, od konce války chátrá.