Turistické cíle v okolí obce Špindlerův Mlýn

Jilemnická radnice se poprvé připomíná 1646. Po požáru 1789 získala dnešní klasicisitní podobu s věží, dominující hlavnímu náměstí. Roku 1851 byla rozšířena o zadní křídlo. Hodiny na věži mají unikátní odbíjení (denně 1020 úderů v různých tóninách).

Polyfunkční bezbariérový objekt Stezky korunami stromů v Janských Lázních z let 2016-2017 není jen cenově náročnější rozhledna, ale víceúčelový poznávací objekt, umožňující poznání stoletého krkonošského lesa nejen shora, ale i jeho kořenového systému z podzemí. Přístupno denně kromě 24. 12.

Terénní náznaky jsou pozůstatkem jednodílného hradu s širokým čelním příkopem. Jeho zakladatelem byl pravděpodobně Havel Houba z Lemberka, který zde sídlil v roce 1322. Později se hrad stal majetkem Valdštejnů. V roce 1437 se Sytový naposledy zmiňuje jako centrum vlastního panství.

Tři štítové domy patří mezi nejstarší lidové stavby v Krkonoších, pozůstatek původní městské zástavby. Lze je zařadil mezi nejstarší datované lidové stavby v Čechách. Dnes je zde umístěno informační středisko Správy KRNAP a Krkonošské muzeum.

Částečně poškozené tvrziště na západním okraji vsi nad přírodním amfieátrem nacházející se na lesem porostlé ostrožně. Její existenci potvrdil až archeologický výzkum v roce 1999. V roce 1534 se píše Jiří Světlík z Vichovy, patrně služebník pánů z Valdštejna.

Vodní nádrž Labská byla vybudována na Labi na jižním okraji Špindlerova Mlýna u jeho části Labská v letech 1910-1916, především jako ochrana proti povodním. Zachytává převážnou část sněhových vod. Od r. 1994 pracuje v hrázi malá vodní elektrárna se čtyřmi turbínami. Strmé břehy jsou volně přístupné.

V roce 1912 nechal hrabě Rudolf Czernin-Morzin vybudovat vodní trkač - samočinné vodní čerpadlo jež dopravovalo vodu na vrchol Sněžky.

Třetí největší vodopád v polské části Krkonoš na říčce Podgórna na okraji turistického letoviska Przesieka. Říčka se prodírá úzkou roklí a v několika stupních padá o 10 metrů níže. U vodopádu vyhlídkový můstek, ze kterého je na vodopád dobrý výhled.

Hašek z Vrchlabí kolem pol.14.st. postavil ve Vrchlabí panské sídlo, prvně ale písemně připomínané až v roce 1454. Tvrz stávala v parku nedaleko dnešního zámku. R.1574 je tvrz ještě připomínána. Později zcela zanikla.

Zámek vystavěl v l.1533-1546 Kryštof z Gensdorfu. Současnou podobu získal za Viléma Miřkovského ze Stropčic při pozdně renesanční přestavbě v l.1605–14. V r.1820 proběhla přestavba zámku a upraveno i jeho okolí. Další přestavba z přelomu 19.a 20.st.

Trigonometrický bod byl r. 1936 osazen na české straně vrcholu Sněžky. Je kryt observačním pilířem a do r. 2014 byl považován za nejvyšší bod. Po moderním přeměření je nyní nejvyšší bod Sněžky na polském území poblíž kaple sv. Vavřince.

Rozhledna (18 m, 1019 m n. m.). Již r. 1836 zde stávala dřevěná rozhledna, poté v l. 1888–1890 železná rozhledna, postavena německým spolkem Riesengebirgsverein. R. 1890 tu nechal postavit hrabě J. Harrrach dřevěnou chatu a r. 1892 kamennou rozhlednu. Chata zanikla r. 1943, nová postavena r. 2009.