Turistické cíle v okolí obce Praha 4-Braník

Šternberský palác vznikl radikální přestavbou dvou gotických domů renesančně a později barokně upravených podle projektu Giovanni Batisty Alliprandiho.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze, která byla zničena při třicetileté válce. V r. 1750 byl přestaven a vznikla trojkřídlá dispozice svírající čestný dvůr. R. 1822 se majitelem zámku stal kníže Rohan. Dnes je zámek využíván ke komerčním účelům.

Tvrz na tomto místě je zmiňována již v 15. stol., v 16. stol. byla provedená velká přestavba. R. 1822 byla přebudována na pozdně barokní hospodářský dvůr v dnešní podobě. Dvůr proslul chovem koní. Od r. 1958 je objekt chráněn jako kulturní památka ČR.

Novobarokní budova z let 1891–1896 od V. Roštlapila. Sochařská výzdoba od J. Maudra. Původně studentská kolej nemajetných synů české šlechty, vzniklá z nadání Jana Petra hraběte Straky pána na Nedabylicích a Libčanech. Sídlo vlády České republiky.

Patník označující Střed Prahy stojí na místě, kde se protínají pomyslné spojnice severního a jižního pólu a spojnice západního a východního pólu Prahy (viz samostatná hesla). Nachází se v okrajové části Žižkova na dětském hřišti v ulici Na Balkáně.

Gotická tvrz ve Středoklukách doložena od r. 1399, r. 1420 jako katolický majetek vypálena husity. V r. 1623 zkonfiskována pro stavovský odboj majitele, r. 1631 zpustošena Sasy. Od r. 1645 v majetku jezuitů chátrala, po konci 18. stol. její rozvaliny v hosp. dvoře zanikly beze stopy.

Studna s barokní mříží vznikla po roce 1700. Na dnešní místo byla přenesena ze Smíchova po roce 1932.

Zarostlé tvrziště sevřené dvojicí rybníků, tvrz prvně zmíněná r. 1386 kdy i získává Vavřinc Martinů. Tvrz samotná zaniká pravděpodobně v 15.století, dále vedená jako pustá.

Barokní areál dvora z poloviny 18. stol. byl o sto let později rozšířen. Zdivo v dolní části zpevněno širokými opěráky. Dvůr byl obklopen ohradní zdí a patřily k němu louky a pole. V 80. letech 20. stol. většina hospodářské části zbourána a zůstal jen malý objekt památkově chráněný od r. 1958.

Vinice na okraji výšiny Pražského hradu, podle legendy z 10. stol. Doložena v r. 1375. V l. 1832–36 vybudoval K. E. Richter v dolní části vinice klasicistní vilu. V l. 2006–08 proběhla generální rekonstrukce a areál byl zpřístupněn veřejnosti.

Zmínka o usedlosti na tomto místě je z r. 1567. Anna Salomena z Bubna zde nechala mezi 1623-1638 vystavět mlýn, ten r. 1678 vyhořel. V r. 1841 má mlýn dvě křídla ve tvaru L. Počátkem 19. stol. klasicistně přestavěn. Od r. 1880 mlýn patřil rodině Antonína Švehly, předsedy agrární strany a čs. vlády.

Pozdně klasicistní synagoga z let 1847–48. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války. Od roku 1946 skladiště, později prádelna. Roku 1995 byla budova vrácena Židovské obci a byla upravena na obchod a byty.