Turistické cíle v okolí obce Praha 4-Braník

Část areálu biskupského domu postaveného před r.1060. Po požáru v pol. 12. stol. dům rozšířen, upraven v gotice i renesanci. Dnešní podoba je raně barokní z pol. 17. stol. podle projektu Francesca Carratiho.

Palácová stavba v areálu vyšehradského královského okrsku z let 1348–1350. Přežila jako jediná z královského okrsku plenění husitů r. 1420. V 18. století barokně přestavěna a sloužila vojákům. Od 20. do 90. let 20. stol. sklad a tělocvična. V l. 2003 – 2005 upravena na kavárnu a kulturní sál.

Komplex několika původně samostatných objektů na západní straně Staroměstského náměstí, scelených od roku 1338 do poloviny 19. století. Severní a západní křídlo zdemolováno 1948 po válečném poškození.

Vodárenská věž (53 m) stojí na místě pův. dřevěné věže, postavené ve 40. letech 14. stol. Ta vyhořela r. 1576 a r. 1577 zde byla postavena věž nová. Několikrát byla poškozena a poté opravena, naposledy po požáru r. 1878, kdy bylo přistavěno patro a přidány hodiny. Svému účelu sloužila do r. 1884.

Raně gotické dílo z přelomu 70. a 80. let 13. století (snad za účasti kameníků ze zlatokorunské a vyšebrodské huti), ve 14. století nové panelované štíty. Stavební vývoj uzavřelo postavení ženské galerie roku 1732. Nejstarší dochovaná synagoga v českých zemích.

Klasicistní dvojdům postavil v letech 1848–1849 Jan Ripota. Fasádu upravil r. 1881 František Novák. Objekt je patrový, se společným desetiosým průčelím. V patře je nika se sochou sv. Josefa a pod ní znak Vyšehradské kapituly. Část objektu dnes slouží klášteru Milosrdných sester svatého Kříže.

Zanedbaný hřbitov smíchovské židovské obce, založený v roce 1788. Dochováno na něm je cca 600 náhrobků, nejstarší z doby založení, nejmladší z r. 1937. Hřbitov byl na počátku 20. stol. nahrazen novým hřbitovem na protějších Malvazinkách.

Pohřebiště pražské židovské obce, používané od 14. století do roku 1787. Několikrát bylo rozšířeno zakoupením okolních pozemků, část zabrala nová ulice (dnes 17. listopadu) roku 1903. V letech 1906–08 nová obřadní síň. Dochováno cca 12 000 náhrobků z 15.–18. století, pohřby ve vrstvách nad sebou.

Starý židovský hřbitov z 16. století. Pohřbívat se zde přestalo v r. 1892. Část zanikla při stavbě nádraží Dolní Libeň v r. 1875, část při úpravě předmostí Libeňského mostu. Hroby i s náhrobky byly zasypány, zachovány jen zbytky hřbitovní zdi.

Tvrz se poprvé uvádí r. 1466. R. 1665 již zámek, majetkem hradeckého biskupství , r. 1674 jej koupil svatojiřský klášter. Od r. 1790 řada majitelů. Zámek je jednoduchá čtyřkřídlá patrová budova.

Barokně klasicistní budova na místě provizorního dřevěného divadla. Postavena v letech 1781–1783 dle plánů dvorního architekta Antonína Haffeneckera, v letech 1858–9 přestavěna a rozšířena 1882–83.