Turistické cíle v okolí obce Velké Svatoňovice

Pozdně barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1760-1770 postaven na místě starší stavby zásluhou J. Ch. Swéerts-Sporcka. Jednotné rokokové vnitřní zařízení pochází z doby stavby. Nyní filiální kostel ve farnosti při děkanství Dvůr Králové n. L. s pravidelnými bohoslužbami.

Klasicistní kostel postaven v letech 1827–31. Nahradil dřevěný hřbitovní kostel z roku 1688. Vybavení je většinou z doby výstavby, z původního dřevěného kostela byl přenesen hodnotný reliéf sv. Anny z poloviny 18. století.

Barokní kostel sv. Anny vybudován v letech 1668-1703 jako součást rezidence jezuitů (nyní charitní Domov sv. Josefa). Obnoven po požáru z r. 1825. Vyměnitelný obraz nad hlavním oltářem z r. 1839. Na kůru unikátní barokní zvonkohra z r. 1732. Přístupná i kostelní věž.

Původně gotická stavba patrně ze 14. století (zachováno zdivo a architektonické články druhotně uložené v pozdějších konstrukcích), přestavěná barokně, později upravovaná. Po roce 1945 bez údržby. V posledních letech obec usiluje o záchranu.

První zmínka o kostele, pravděpodobně dřevěném, je z r. 1356. R. 1681 vystavěn kostel nový a v l. 1784 – 1799 proběhla jeho přestavba. Poslední přestavba kostela roku 1866, kdy dostal současnou pseudorománskou podobu.

Na místě původního gotického kostela v letech 1744 – 1754 postaven nový kostel v barokním slohu, podle plánů K. I. Dientzenhofera měly být po stranách kostela vystavěny dvě věže, realizována byla stavba pouze jedné.

Původní gotický kostel sv. Jakuba Většího pochází asi ze 13. století. Dvakrát zničen požáry. Obnoven v l. 1627–29 a v l. 1698–05 přestavěn v barokním stylu. Před kostelem stojí barokní mariánský sloup z roku 1724.

Kostel sv. Jakuba Většího ve Chvalči je barokní stavba z r. 1706 na místě dřevěného gotického. Nyní filiální ve farnosti Trutnov bez pravidelných bohoslužeb. Od roku 1958 je památkově chráněn.

Kostel je nejstarší zachovalou stavební památkou města. Postaven ve 3. čtvrtině 13. st. v raně gotickém slohu. V průběhu staletí byl mnohokrát upravován. Za reforem císaře Josefa II. v r.1786 prodán. Už v roce 1791 znovu otevřen. Nyní má funkci hřbitovního kostela.

Původní dřevený kostel z poč.14. st., na zděný barokní přestavěn r.1679, opravený r.1768. Do dnešní podoby rozšířen v první pol.19.st. V l.1974–75 generální oprava kostela a další opravy v l. 1999–2002. U vchodu na hřbitov kopie sochy krále Davida.

Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele na hřbitově v Markoušovicích byl vybudován v letech 1771-1787. Věž byla k němu přistavěna až r. 1884. Cenné vnitřní zařízení a varhany. Pro mimořádnou akustiku kostel využíván k varhanním koncertům. Filiální kostel ve farnosti Úpice.

Kostel post. kol. 1350. Přestavěn renesančně (věž, zvon dat. 1603) a barokně (1775 nová sakristie a jižní předsíň). Kostel jednolodní s věží v záp. průčelí, obdélnou lodí a čtvercovým presbytářem (dříve klenutým), od severu obd. sakristie, na jihu čtverc. předsíň. Kolem kostela hřbitov s ohradní zdí