Turistické cíle v okolí obce Velké Svatoňovice

František Antonín Špork budoval od r.1695 lázeňské středisko. V l.1707–1717 postaven špitál s kostelem, kryptou, klášterem Milosrdných bratří a lékárnou. Sochařská výzdoba od barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Koncem 18.st. přestavba špitálu.

Fara postavená v r. 1731, pravděpodobně na místě starší farní budovy. Od počátku 19. století sloužila za obydlí duchovním ve výslužbě. Od r. 1948 do r. 1974 sloužila k soc. bydlení. V l. 1975–92 muzeum, dnes patří farnímu úřadu.

Tvrz vznikla asi v pol.13.st. Pravděpodobně za třicetileté války, asi roku 1639, tvrz zanikla. V letech 1822–1826 byl z rozvalin zdiva postaven zájezdní hostinec a klášterní budova s kaplí. V l.1980-1983 odhaleny základy tvrze a dvou kamenných věží.

Malotřebešovská tvrz, jež byla vybudována z kamene o dvou patrech, byla poprvé zmíněna v r. 1571, ale již v průběhu 17. století začala být postupně likvidována a přestavována na poplužní dvůr, který se v zdevastovaném stavu dochoval dodnes.

Barokní sousoší z r. 1725, centrální socha Panny Marie s Ježíškem je připisována dílně Ferdinanda Brokoffa. Kromě mariánské sochy tvoří sousoší plastiky sv. Václava, sv. Zikmunda, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha z červeného pískovce.

V r. 1891 byl ustaven Spolek pro zvelebení poutního místa v Malých Svatoňovicích, který inicioval zřízení Mariánského sadu se souborem 7 zděných kapliček symbolizujících Sedm radostí Panny Marie. Výklenkové kaple byly postaveny v průběhu r. 1892.

Socha Panny Marie na vysokém sloupu s pseudokorintskou hlavicí pochází z roku 1695. Podstavec je zdoben reliéfy čtyř světců: sv. Rocha, sv. Jana Nepomuckého, sv. Sebastiána a sv. Rozálie. Od roku 1958 patří mariánský sloup mezi chráněné kulturní památky ČR.

Secesní budova městského divadla a hotelu byla postavena v l. 1912 - 1914 podle projektu arch. Aloise Čenského. Na výzdobě budovy se podíleli význační umělci (J. Pekárek, J. Wenig, L. Novák, K. L. Klusáček). V l. 1989 - 2004 prošla stavba generální rekonstrukcí vč. rozšíření (arch. Martin Sedlák).

Městské opevnění bylo vybudováno ve 14. stol. - v období před r. 1325, kdy město držel Jan Lucemburský, nebo v násl. období za Hynka z Dubé. Součástí hradeb s ochozem bylo 24 bašt, vodní příkop a dvě věžové brány, kterými se vstupovalo do města. Hradby byly postupně zbořeny v 19. a 20. stol.

Hrad zmiňovaný v pol. 14. stol. pravděpodobně založil koncem 13. stol. k ochraně důležitých obchodních cest svídnicko-javorský kníže Boleslav I. Od r. 1392 patřilo území České koruně. V r. 1427 hrad zřejmě zničilo husitské vojsko a poté již nebyl obnoven.

Vodní mlýn Dřevíček byl vybudován v r. 1919 na místě staršího dřevěného mlýna. V jeho interiéru se nachází dochované funkční zařízení z let 1920-1940. Dnes je kulturní památkou a slouží jako muzeum mlynářství.

Mlýn na Lysečinském potoce, největší z maršovských mlýnů. Dnešní podoba je z poloviny 19. století, po úpravách provedených mlynářem Vinzenzem Adolfem. Sloužil kromě mletí obilí i k výrobě lněného oleje. Dnes soukromý obytný dům.