Turistické cíle v okolí obce Prkenný Důl

Kostel Nejsvětější Trojice z r.1270. Gotická přestavba r.1539, v l.1572-1610 renesanční. Presbytář z r.1552. Renesanční kazatelna z r.1612. Hlavní oltář pseudogotický z r.1878. Postranní oltáře barokní. V kapli Sv. Jáchyma náhrobní kameny Valdštejnů.

Kostel Nejsvětější Trojice v Žacléři je ukázkou hodnotné sakrální barokní architektury z 18. stol. s jádrem starší renesanční stavby. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Jednolodní barokní kostel z roku 1775 na místě renesančního kostela z roku 1606. Obnoven byl na počátku 20. století, od konce války chátrá.

K původnímu dřevěnému kostelu byla v letech 1604–1605 přistavěna zděná renesanční věž. Zchátralý dřevěný kostel zbourán a v letech 1769–1772 k věži přistavěn kostel ve slohu vrcholného baroka s prvky rokoka. Po požáru v r.1820 byl obnoven r.1830.

Poutní kostel Panny Marie Sedmiradostné postaven jako barokní v letech 1733-1734 s dřevěnou lodí. Při empírové přestavbě v letech 1830-1832 postavena loď zděná. Vnitřní vybavení a výmalba vesměs z 19. stol. Malby radostí Mariiných kromě jedné od Ludvíka Nejedlého z r. 1899.

Klasicistní kostel postaven v letech 1827–31. Nahradil dřevěný hřbitovní kostel z roku 1688. Vybavení je většinou z doby výstavby, z původního dřevěného kostela byl přenesen hodnotný reliéf sv. Anny z poloviny 18. století.

Původně gotická stavba patrně ze 14. století (zachováno zdivo a architektonické články druhotně uložené v pozdějších konstrukcích), přestavěná barokně, později upravovaná. Po roce 1945 bez údržby. V posledních letech obec usiluje o záchranu.

První zmínka o kostele, pravděpodobně dřevěném, je z r. 1356. R. 1681 vystavěn kostel nový a v l. 1784 – 1799 proběhla jeho přestavba. Poslední přestavba kostela roku 1866, kdy dostal současnou pseudorománskou podobu.

Goticko-renesanční kostel z r. 1559, rozšířen v l. 1589 (Carlo Valmadi), 1608 (věž), 1629 (severní předsíň), restaurován v l. 1895 a 1929. Jednolodní stavba s hranolovou věží v průčelí a polygonálním závěrem. Fasády zdobeny lunetovými římsami a sgrafity, klenby hřebínkové, mobiliář převážně rokokový

Původní gotický kostel sv. Jakuba Většího pochází asi ze 13. století. Dvakrát zničen požáry. Obnoven v l. 1627–29 a v l. 1698–05 přestavěn v barokním stylu. Před kostelem stojí barokní mariánský sloup z roku 1724.

Novogotický kostel sv. Jana Křtitele v Janských Lázních postaven r. 1885 v důsledku rostoucí návštěvnosti lázní. Veškeré vnitřní vybavení pochází z doby stavby, varhany z r. 1886. Od r. 2005 kostel povýšen na farní, převzal funkci farnosti Svoboda nad Úpou.

Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele na hřbitově v Markoušovicích byl vybudován v letech 1771-1787. Věž byla k němu přistavěna až r. 1884. Cenné vnitřní zařízení a varhany. Pro mimořádnou akustiku kostel využíván k varhanním koncertům. Filiální kostel ve farnosti Úpice.