Turistické cíle v okolí obce Prkenný Důl

Kostel sv. Jakuba Většího ve Chvalči je barokní stavba z r. 1706 na místě dřevěného gotického. Nyní filiální ve farnosti Trutnov bez pravidelných bohoslužeb. Od roku 1958 je památkově chráněn.

Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele na hřbitově v Markoušovicích byl vybudován v letech 1771-1787. Věž byla k němu přistavěna až r. 1884. Cenné vnitřní zařízení a varhany. Pro mimořádnou akustiku kostel využíván k varhanním koncertům. Filiální kostel ve farnosti Úpice.

Novogotický kostel sv. Jana Křtitele v Janských Lázních postaven r. 1885 v důsledku rostoucí návštěvnosti lázní. Veškeré vnitřní vybavení pochází z doby stavby, varhany z r. 1886. Od r. 2005 kostel povýšen na farní, převzal funkci farnosti Svoboda nad Úpou.

Kostel sv. Jana Nepomuckého v obci Königshan, od r. 1946 Královec, v historizujícím slohu pochází z let 1924-1928. Po 2. světové válce chátral, r. 1994 sice byl nákladem vysídlených původních německých obyvatel opraven, ale dále bez využití chátrá. Není památkově chráněn.

Pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven v letech 1777–1779. Roku 1836 byla v průčelí kostela zbudována kamenná, 35 metrů vysoká hranolová věž, která nahradila původní dřevěnou zvonici. Nyní filiální kostel ve farnosti Janské Lázně s pravidelnými bohoslužbami.

Pozdně renesanční kostel sv. Kateřiny ze 17. stol., upravený v 18. stol. zchátral po 2. světové válce. Před demolicí ho zachránila iniciativa obce, občanů i německých rodáků na přelomu tisíciletí. Prochází postupnou obnovou.

Gotický kostel (c1270-1285) upravený renesančně r. 1599 a v letech 1777–1787 barokně. Vybavení pochází většinou z 19. století, dochovala se zde gotická křtitelnice. Jednolodní kostel s obdélnou lodí, přibližně čtvercovým presbytářem zaklenutým křížovou žebrovou klenbou a osovou čtvercovou sakristií.

Gotický kostel z pol. 14.. st., přestavěn někdy v 16./17. stol. (věž). V l. 1707–1708 až na věž a část západní zdi lodi stržen a stavitelem A. Parmem z Hostinného nahrazen barokní novostavbou s obdélnou lodí, pětibokým odsazeným závěrem a obdélnou sakristii. Kostel v současnosti bez využití chátrá.

Pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla v Malé Úpě byl vybudován z rozhodnutí císaře Josefa II. v letech 1788-1799 a obnoven po požáru r. 1806. Nyní filiální ve farnosti Janské Lázně a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel postaven v letech 1861 – 1863 v novorománském stylu z červených kvádrů permského pískovce. V západním kostelní věž s jehlancovou střechou. Vybavení interiéru rovněž v pseudorománském slohu.

Kostel sv. Petra a Pavla postaven na přelomu 19. a 20. století v novogotickém stylu. Věž vysoká 50 metrů zakončena čtyřmetrovým železným křížem. Hlavní oltář se sochami sv. Petra a Pavla. Kostelní okna osazena barevnými vitrážemi.

Gotický kostel (před 1350) s obdélnou lodí a čtverhranným presbytářem, v pozdní gotice přistavěna věž, přestavěný renesančně v l. 1598–1602 stavitelem Carlo Valmadim (prodloužení lodi, trojboké zakončení závěru, sakristie, lunetová římsa), další úpravy 18. a 19. st. R. 1969 vyhořel, opraven 1975.