Turistické cíle v okolí obce Trutnov-Libeč

Raně barokní kaple sv. Michala, původně hřbitovní, postavená v letech 1698–99. Centrální stavba oválného půdorysu. V interiéru barokní oltář z doby okolo r. 1700. Na již zrušeném hřbitově u kaple r. 1866 pochováno 31 rakouských a pruských vojáků.

Barokní kaple svatého Vavřince na vrcholu Sněžky z let 1665-1681 stojí na slezské, nyní polské straně státní hranice. Každoročně se tu na den svatého Vavřince, 10. srpna, koná ve výšce 1602 m n. m. slavnostní mše.

Vila v jižní okrajové části města. V rondokubistickém stylu vyprojektoval architekt Josef Gočár. Vila postavena v letech 1923 až 1924 místním stavitelem J. Pitřincem. Zachovaný exteriér, zčásti i vnitřní vybavení.

Klášter budován františkány u staršího hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice od r. 1677. Je první realizací slavného barokního stavitele Wolfganga Dientzenhofera, který stavbu převzal r. 1683. Dnes je zde sbírka odlitků antických soch z r. 1912.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bernarticích je barokní stavba z let 1677-1678 na místě dřevěného kostelíka z 13. stol. Je filiálním v římskokatolické farnosti Žacléř bez pravidelných bohoslužeb. Areál kostela s přístupovým schodištěm a ohradní zdí s dvěma branami jsou od r. 2003 kulturní památkou.

Farní (dnes filiální) novogotický kostel, který nahradil původní renesanční kostel Nanebevzetí Panny Marie. Postaven v letech 1895–99 hraběnkou Aloisií Czernin-Morzinovou. Autorem projektu je významný český architek Josef Schulz.

Původní kostel z 13.st.r.1745 vyhořel a nedal se již obnovit. Současný kostel z let 1755–1782 je pozdně barokní stavba s rokokovými a klasicistními prvky. Opravy a rekonstrukce proběhly v l. 1799, 1861, 1931–32 a naposledy od r.1986 do r.1994.

Kostel Nejsvětější Trojice v Žacléři je ukázkou hodnotné sakrální barokní architektury z 18. stol. s jádrem starší renesanční stavby. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

K původnímu dřevěnému kostelu byla v letech 1604–1605 přistavěna zděná renesanční věž. Zchátralý dřevěný kostel zbourán a v letech 1769–1772 k věži přistavěn kostel ve slohu vrcholného baroka s prvky rokoka. Po požáru v r.1820 byl obnoven r.1830.

Původně gotický kostel, podle nedoložených údajů, pochází z roku 1384, přesný rok stavby však není znám. Na konci 16. stol. renesančně přestavěn. Vedle kostela se nachází budova fary, která je v současné době již značně zchátralá.

Masivní zříceniny barokního kostela postaveného r. 1667, následně zrušeného za josefínských reforem r. 1786 uprostřed zalesněné homole poblíž Adršpašského skalního města.

Poutní kostel Panny Marie Sedmiradostné postaven jako barokní v letech 1733-1734 s dřevěnou lodí. Při empírové přestavbě v letech 1830-1832 postavena loď zděná. Vnitřní vybavení a výmalba vesměs z 19. stol. Malby radostí Mariiných kromě jedné od Ludvíka Nejedlého z r. 1899.