Turistické cíle v okolí obce Korouhev

nebo vyberte

Korouhev

Pardubický kraj,  Svitavy  (SY)
Nalezeno celkem 111 záznamů, 6 / 10 stran, vyhledáno za 0.48 sec
 kostel sv. Mikuláše
660.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Lísek
Kostel sv. Mikuláše v Lísku je empírová stavba z let 1846-1852. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.
 kostel sv. Mikuláše
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Starý Svojanov
Gotický kostel z poč. 14. století s obdélnou lodí a čtverc. presbytářem s kříž. žebrovou klenbou. Ve 2. pol. 14. st. vybaven bohatou kamenickou výbavou a výpravnými freskami v lodi i presbytáři. Upraven barokně v l. 1680–82 a na poč. 19. st.
 kostel sv. Mikuláše
525.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Proseč
Novogotický kostel byl postaven v l. 1912–13 na místě pův. raně gotického kostela (13. století; prvně zmiň. r. 1350). Původní kostel byl r. 1912 stržen a byl postaven kostel nový (arch. Bóža Dvořák). Zachován gotický presbytář, portál a pův. samostatně stojící zvonice (dnešní věž kostela, uprav.).
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Korouhev
Původně raně gotický kostel, jehož počátky sahají do 13. století, prošel na konci 19. a počátku 20. stol. architektonickými změnami. Kostel, přilehlá stavení i hřbitov od minulého desetiletí prochází postupnou a důkladnou rekonstrukcí.
 kostel sv. Petra a Pavla
467.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Svojanov
Pův. kaple se zvoničkou. Pozdně barokní kostel z doby po r. 1786. Jednolodní, s věží v průčelí a s hlub. odsazeným půlkruhově uzavřeným presbytářem; na severní straně sakristie. Krytý sedlovou střechou, věž cibulovitou bání s lucernou. Barokní a empírové zařízení; kolem r. 1800; gotická křtitelnice.
 kostel sv. sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské
608.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Bystré
Původní gotický kostel z 12. st. Přestavován r. 1601. Nejvýznamnější barokní přestavba v l.1722–26, kdy byl vlastně vystavěn kostel nový. Poslední velikou opravu prodělal v l.1985–86. Před kostelem sochy Sedmibolestné Panny Marie a sv. Šebestiána.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Trpín
První zmínka o kostele je z r. 1349. V r. 1683 měl být zbořen a nahrazen novým barokním kostelem s vedle stojící polodřevěnou zvonicí. Po požáru v r. 1885 byla upravena střecha.
 kostel sv. Václava
553.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Krásné
Kostel sv. Václava v Krásném je pozdně barokní stavba z r. 1737. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Sněžné na Moravě s omezeným konáním bohoslužeb. Od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.
 kostel sv. Vavřince
540.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Olešnice
Původní kostel byl postaven v roce 1391 a v roce 1424 vypálili husité. V letech 1424 – 1426 postaven kamenný gotický kostel. Po požáru v roce 1827 byl na původním místě vystavěn kostel nový.
 kostel sv. Vavřince
573.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Květná
Novorománský kostel sv. Vavřince v Květné vznikl r. 1902 přestavbou středověkého dřevěného kostela, doloženého již r. 1350. Nyní kostel filiální v římskokatolické farnosti Polička bez pravidelných bohoslužeb. Není památkově chráněn.
 křížová cesta k Jelínku
610.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Polička-Dolní Předměstí
Novodobá křížová cesta z r. 2015 s keramickou výzdobou vede k pův. mariánské kapli, postavené r. 1889 na místě zbořené kaple z 18. stol. Autorkou výzdoby kaple i křížové cesty je Marie Klimešová z Poličky.
 Lamberg
551.0 m. n.m.
zámek, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Olešnice
Zámek Lamberg postavil koncem 17.st. hrabě Jan Maxmilián Lamberg jako své letní sídlo. Od r.1733 sloužil hospodářským účelům. V druhé pol.20.st. náležel JZD. V současnosti je v soukromém vlastnictví. Celkově ve značně dezolátním stavu.