Turistické cíle v okolí obce Trpín

Dodnes dochované hradby s 19ti baštami byly postaveny po celém obvodu města Poličky v 1. pol. 14. stol. a dosahovaly celkově délky 1220 m. Hlavní hradba byla šířky 2,5 m, před ní byla 4 m vysoká parkánová hradba a příkop, který se napouštěl vodou.

Polní opevnění na Trstenické stezce bylo zbudováno roku 1643 a mělo zastavit postupující švédské vojsko. Chátrající fortifikace byla o dvacet let později opravena, aby čelila hrozícímu tureckému vpádu, k němuž nakonec nedošlo.

Současný poplužní dvůr vznikl pravděpodobně na starších základech, nejpozději v 3. čtvrtině 18. století. V té době jej vlastnil rod Hohenemsů. V letech 1869-1918 byl dvůr s lihovarem majetkem monarchie. V r. 2010 dvůr zasáhl požár, po němž se části objeku zřítily.

Partyzánský památník se nachází nedaleko hradiska Újezd u Kunštátu. Jak uvádí pamětní tabule v místě zemljanky, v tomto místě padlo v nerovném boji dne 11.1.1945 několik sovětských partyzánů, členů skupiny Jermak a spolu s nimi později i několik českých bojovníků.

Budova pivovarské lednice a chladírny je významná technická památka, důležitá urbanistická součást předzámčí z 2. pol. 19. stol. a také jediný pozůstatek pivovaru založeného před r. 1546. Na fasádě je umístěn erb a datace 1883 a 1889.

Barokní panský dvůr vznikl někdy v 1. pol. 18. stol. jako hospodářské zázemí kunštátského zámku. Je významným dokladem vrchnostenského velkostatku v 18. a 19. stol. Exteriéry jsou výrazným způsobem ovlivněny klasicistními a částečně i pozdějšími úpravami z 19. stol. Od r. 2016 kulturní památkou.

Nejistě datovaný, nelokalizovaný a některými odborníky dokonce popíraný hrad ve věnném městě Polička.

Renesanční tvrz postavena okolo roku 1587 Zdislavem Abdonem Bezdružickým z Kolovrat. Pozdější vlastník Jan Pavel Leopold z Walderode tvrz přestavět na sýpku. Hospodářským potřebám slouží objekt dodnes.

Zřícenina rozsáhlého hradu ze 13. stol. v raně gotickém slohu. Vlastnil ho Filip mladší z Pernštejna, poté markrabě Jan. Z majetku Lomnických přešel na Jana z Pernštejna. V 2. pol. 15. stol. rozbořen za česko-uherských válek.

První záznam o radnici pochází z r. 1597. Původní renesanční budova byla klasicistně přestavěna v r. 1804, kdy také vznikl boční trakt. Dnes je stavba kulturní památkou.

První radnice vystavěna v roce 1560. V letech 1716–19 vystavěna nová radnice v barokním stylu s vysokou sedlovou střechou a s cibulovitou věží. V l.1974–75 provedeny úpravy interiéru a zřízena obřadní síň. V budově sídlí Městský úřad.

Před r.1360 na náměstí postavena gotická radnice, kamenná budova s věží. V letech 1739–1744 postavena nová barokní radnice, do které byla zakomponovaná i věž. R.1994 byly v radnici instalovány galerijní expozice Městského muzea a galerie.