Turistické cíle v okolí obce Pomezí

Lípa velkolistá, s obvodem kmene přes 11 m a výškou 22 m, je druhý největší strom ve východních Čechách. Její stáří je odhadováno na více jak 600 let.

Barokní, 22 metrů vysoký morový sloup z let 1727–31 je považován za vrcholné dílo tohoto druhu v Čechách. Jeho autorem je J. F. Pacák z Litomyšle. Ústřední socha P. Marie je ve výklencích, na římse a balustrádě doplněna reliéfy a plastikami 9 světců.

Zámek byl postaven Vratislavem z Pernštejna r. 1573 v renesančním slohu pro jeho manželku Marie Manrique de Lara. V r. 1775 nechal Jiří K. z Valdštejna-Vartenberka zámek barokně přestavět. Dnes je využíván jako domov pro přestárlé řeholní sestry.

Budova muzea se stálou expozicí a knihovnou.

Centrum Bohuslava Martinů bylo otevřeno po zásadní rekonstrukci budovy r. 2009 jako součást Městského muzea a galerie Polička. Zahrnuje expozice Barevný svět Bohuslava Martinů včetně historické školní třídy, Historie města Poličky a Sklářství na Horácku.

Dodnes dochované hradby s 19ti baštami byly postaveny po celém obvodu města Poličky v 1. pol. 14. stol. a dosahovaly celkově délky 1220 m. Hlavní hradba byla šířky 2,5 m, před ní byla 4 m vysoká parkánová hradba a příkop, který se napouštěl vodou.

Zbytky opevnění, se zachovalou baštou ze 14. a 15.století.

Polní opevnění na Trstenické stezce bylo zbudováno roku 1643 a mělo zastavit postupující švédské vojsko. Chátrající fortifikace byla o dvacet let později opravena, aby čelila hrozícímu tureckému vpádu, k němuž nakonec nedošlo.

Novorenesanční budova knihovny, postavená koncem 19.století.

Současný poplužní dvůr vznikl pravděpodobně na starších základech, nejpozději v 3. čtvrtině 18. století. V té době jej vlastnil rod Hohenemsů. V letech 1869-1918 byl dvůr s lihovarem majetkem monarchie. V r. 2010 dvůr zasáhl požár, po němž se části objeku zřítily.

Nejistě datovaný, nelokalizovaný a některými odborníky dokonce popíraný hrad ve věnném městě Polička.

Renesanční tvrz postavena okolo roku 1587 Zdislavem Abdonem Bezdružickým z Kolovrat. Pozdější vlastník Jan Pavel Leopold z Walderode tvrz přestavět na sýpku. Hospodářským potřebám slouží objekt dodnes.