Turistické cíle v okolí obce Hradec nad Svitavou

Barokní jednolodní kostel sv. Mikuláše postaven Lichtensteiny r. 1729, brzo se stal cílem častých poutí. V blízkém okolí soubor barokních soch, v hřbitovní zdi četné empírové náhrobky.

Gotický kostel z poč. 14. století s obdélnou lodí a čtverc. presbytářem s kříž. žebrovou klenbou. Ve 2. pol. 14. st. vybaven bohatou kamenickou výbavou a výpravnými freskami v lodi i presbytáři. Upraven barokně v l. 1680–82 a na poč. 19. st.

Pozdně barokní kostel s věží v průčelí. Původně gotický kostel přestavěn r. 1759. Stojí nad obcí uprostřed hřbitova. Jednolodní orientovaná stavba. Věž v průčelí se čtyřmi zvony, největší z r. 1599. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pův. kaple se zvoničkou. Pozdně barokní kostel z doby po r. 1786. Jednolodní, s věží v průčelí a s hlub. odsazeným půlkruhově uzavřeným presbytářem; na severní straně sakristie. Krytý sedlovou střechou, věž cibulovitou bání s lucernou. Barokní a empírové zařízení; kolem r. 1800; gotická křtitelnice.

Kostel byl založen někdy v 1. polovině 14. století. Později upraven. Současnou secesní podobu získal v letech 1912-1914 při rozšiřující přestavbě. Před kostelem stávala do 2. poloviny 20. století barokní fara. Kostel je v současnosti filiálním a patří pod římskokatolickou farnost Svitavy.

Kostel připomínám jako farní již v r. 1350. Po požáru r. 1793 upraven do barokní podoby. Před západním průčelím hranolovitá věž s cibulovým zakončením. Kostel plochostropý, sakristie zaklenuta valeně s lunetami. Vybavení kostela z konce 18. stol.

Bezslohový kostel sv. Rocha pochází z r. 1857. Obdélníková hladká stavba s půlkruhovým závěrem. Věž na západní straně, sakristie na severní straně. Zařízení kostela jednoduché z doby výstavby kostela. Oltář ve stylu druhého rokoka. Před kostelem kamenné sousoší Kalvárie z roku 1862.

Původní gotický kostel z 12. st. Přestavován r. 1601. Nejvýznamnější barokní přestavba v l.1722–26, kdy byl vlastně vystavěn kostel nový. Poslední velikou opravu prodělal v l.1985–86. Před kostelem sochy Sedmibolestné Panny Marie a sv. Šebestiána.

První zmínka o kostele je z r. 1349. V r. 1683 měl být zbořen a nahrazen novým barokním kostelem s vedle stojící polodřevěnou zvonicí. Po požáru v r. 1885 byla upravena střecha.

Novorománský kostel sv. Vavřince v Květné vznikl r. 1902 přestavbou středověkého dřevěného kostela, doloženého již r. 1350. Nyní kostel filiální v římskokatolické farnosti Polička bez pravidelných bohoslužeb. Není památkově chráněn.

Barokní kostel Všech svatých nechal v letech 1751-1767 na místě starší stavby vystavět František Jan Nepomuk, hrabě Walderode z Eckhausenu. Spolu s farou z 1. pol. 18. století, hospodářskými přístavbami a sochami v okolí, tvoří kostel charakteristický sakrální celek památkově chráněných staveb.

Rozsáhlé hradiště z 9. stol. o rozloze zhruba 20 ha. Sloužilo jako vojenský opěrný bod při hranici Velkomoravské říše s územím českých knížat. Místo bylo osídleno již v 8. století. Funkci útočištného hradiště plnilo ještě ve 12. a 13. století.