Turistické cíle v okolí obce Hradec nad Svitavou

Zámek byl postaven Vratislavem z Pernštejna r. 1573 v renesančním slohu pro jeho manželku Marie Manrique de Lara. V r. 1775 nechal Jiří K. z Valdštejna-Vartenberka zámek barokně přestavět. Dnes je využíván jako domov pro přestárlé řeholní sestry.

Budova muzea se stálou expozicí a knihovnou.

Opevnění pochází z poč. 16. stol. Původně tvořeno příkopem a vnější a vnitřní hradební zdí. V hradbách jedenáct bašt a městské brány. Opevnění zaniklo v 19. stol. Zachovány fragmenty zdí a tři bašty. Jedna bašta opravena.

Zbytky opevnění, se zachovalou baštou ze 14. a 15.století.

Místo kde stávalo ve 12. století slovanské hradiště, ve 13. století pak i hrad pravděpodobně související s kolonizací místního kraje. Zanikl zřejmě v počátku 14. století.

Původně hrad ze 14. stol. Koncem 15. stol. přestavěn na zámek. Portál patří mezi první renesanční památky u nás. Po požáru v r. 1509 rozšiřován. Roku 1643 jej vydrancovali Švédové. V r. 1840 vnitřní zámek (bývalý hrad) vyhořel a byl z větší části stržen.

Historické jádro města Moravská Třebová je od r. 1980 městskou památkovou rezervací, a to zejména pro soubor pozdně gotických a renesančních měšťanských domů s mázhausy a renesanční zámek (památka evropského významu), dále renesanční radnice s věží, kostel Nanebevzetí Panny Marie a zbytky opevnění.

Sloup postaven v letech 1716-18. Dílo sochaře Jana Sturmera. Postaveno na paměť morové epidemie z roku 1715. Sloup je zlacený. se sochami svatých. Ve stylizované jeskyni socha sv. Rozálie. Na vrcholu sloupu je socha Panny Marie Immaculaty.

Památník vojáků zemřelých v letech 1813-1814 v nedaleké polní nemocnici stojí západně od Jevíčka na úpatí Červeného kopce. Vznikl na popud zemského školního rady Leopolda Klímy. Slavnostně odhalen byl v r. 1910.

O výstavbě sanatoria k léčbě tuberkulózy rozhodnuto v roce 1908. Stavba začala r. 1914. Výstavby spadá do období pozdní secese. Ústav otevřen r. 1916 pro vojáky zraněné ve válce. Od r. 1972 zařízení k léčbě mimoplicní tuberkulózy.

Polní opevnění na Trstenické stezce bylo zbudováno roku 1643 a mělo zastavit postupující švédské vojsko. Chátrající fortifikace byla o dvacet let později opravena, aby čelila hrozícímu tureckému vpádu, k němuž nakonec nedošlo.

Novorenesanční budova knihovny, postavená koncem 19.století.