Turistické cíle v okolí obce Sklené

Zaniklý hrad, r. 1274 se po něm píše rytíř Bertold. V držení jeho rodu cca do pol. 14. stol., poté biskup. léno (jehož byl centrem) děleno a město Rumberk získal r. 1391 Zikmund z Letovic. Hrad tou dobou pustý nebo zpustl po připojení k Letovicím.

Rumpálové zařízení nad 68,5 metrů hlubokou studnou. Radí se tak mezi nejhlubší studny v Česku. Z větší části vysekaná ve skále. Soukolí se uvádělo do pohybu otáčením dřevěného kola. Rumpál chátral vedle studny do r. 1975, poté opraven. Vrátilo se opravené původní zařízení rumpálu.

Kryté schodiště tvořící přístupovou cestu na hřbitov na Křížovém vrchu. Na portálu schodiště letopočet 1575. Postaveno za Jana z Boskovic. Schodiště kryté šindelovou střechou. V roce 1999 po požáru zrekonstruováno.

Dva reliéfy vytvořené sochařem Karlem Otáhalem v letech 1947 a 1952 do pískovcové skály zobrazují profily básníka Petra Bezruče a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstra.

Sloup připomínající morová neštěstí, stojí na Náměstí Míru

Vrcholně barokní mariánský sloup se sochou v ikonografickém typu Immaculaty od neznámého autora z 1. pol. 18. století. Na krychlovitém soklu stojí čtyřboký podstavec čtvercového průřezu. Na přední a obou bočních stranách reliéfy s náměty ze života Panny Marie. Sloup památkově chráněn od roku 1964.

Pískovcový sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1739. Na přední straně podstavce jsou reliéfy Panny Marie a Josefa s Ježíškem, na bocích reliéfy sv. Šebestiána a Rocha. Na zadní straně podstavce německý nápis a letopočet 1739. Sloup je zapsán ve státním seznamu kulturních památek.

Velmi kvalitní sochařská práce z r. 1730. Dominantní prvek náměstí. Ze středu podstavce vyrůstá sloup. Na něm socha světce. Jan Nepomucký zpodoben v tradičním oblečení se dvěma vrstvami drapérie a pláštíkem přes ramena. Části plastiky jsou pozlacené. V seznamu kulturních památek od r. 1964.

Sloup se sousoším z r. 1726. Vrcholně barokní trojiční sousoší. Na kamenné desce osazen hranolový sokl. Nad hlavicí sousoší Nejsvětější Trojice se sedící postavou Boha Otce, nese na kolenou kříž s Kristem, u nohou má holubici s rozepjatými křídly, Ducha Svatého. Kulturní památka od r. 1964.

Kamenná socha Ecce Homo pochází z roku 1712. Umístěna v parčíku nedaleko sousoší Sv. Trojice. Socha prošla opravami a po rekonstrukci umístěna na současné místo. Po opravě je bez původní polychromie. Na podstavci je umístěn nápis.

Sloup se sochou pochází z poč. 19. stol. Doklad výzdoby města a lidové zbožnosti. Skládá se z podstavce, vlastního sloupu a vrcholového sousoší Piety. Velká asi 60 cm. Hranolový podstavec s nápisy. Panna Marie drží na kolenou mrtvého Krista a natáčí jej k divákovi. Vytvořeno z maletínského pískovce.

Socha z doby kolem roku 1730. Autorem je Jiří František Pacák. Významná vrcholně barokní socha. Na válcovém podstavci umístěna socha Immaculaty s dítětem v životní velikosti. Materiálem je pískovec. V roce 2002 restaurována. Zápis do seznamu kulturních památek v r. 1964.