pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Jevíčko
Hodnotný rokokový kříž. Pískovcový podstavec. Vyveden v náročném dekorativním provedení. Na soklu železný, černě natřený, částečně zlacený kříž. V dolní části zrcadlo s obrazem Panny Marie. Nad obrazem pozlacená lebka se zkříženými hnáty. Ukřižovaný i paprsky kolem jeho těla pozlacené.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Křenov
Rozsáhlé hradiště z 9. stol. o rozloze zhruba 20 ha. Sloužilo jako vojenský opěrný bod při hranici Velkomoravské říše s územím českých knížat. Místo bylo osídleno již v 8. století. Funkci útočištného hradiště plnilo ještě ve 12. a 13. století.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Velké Opatovice
Kříž situován u kostela sv. Jiří na pravé straně schodiště. Jehlancovitý dřík s vpadlinami s vegetabilním dekorem. Jednoduchý masivní kříž s korpusem Krista. Hlava skloněna k pravému rameni. Nad hlavou nápis INRI. Kamenická práce v barokním stylu. V seznamu kulturních památek od r. 1964.
Kaple křížové cesty postaveny kolem roku 1723. Kaple vrcholně barokní s polygonálním půdorysem a mansardovými střechami. Zevnějšek hrubě zjednodušen při minulých opravách. Od r. 2002 probíhá rekonstrukce kapliček. Nemovitá kulturní památka České republiky.
Klasicistický zámek vybudovaný po roce 1820 za arcibiskupa arciknížete Rudolfa Jana pro potřeby vrchnostenské správy svitavského panství. Majetkem arcibiskupství zůstal zámek až do znárodnění v roce 1948. Tehdy tam město Svitavy umístilo mateřskou školku, která je tam i v současné době.
Na hřbitově na Křížovém vrchu v bývalé empírové kapli sv. Markéty se nachází lapidárium. V době vzniku r. 1912 bylo lapidárium jediným na Moravě. Lapidárium chrání nejhodnotnější a nejlépe zachované náhrobní kameny. Náhrobky a epitafy tvoří soubor náhrobních kamenů typických pro období reformace.
Existence Latinské školy je doložena v letech 1477-1482. Žáci se učili latině a třem základním vědám. Původně zde vyučovali evangeličtí faráři. Nad okny sedm renesančních kamenných desek s latinskými a řeckými nápisy. Uvnitř místnost s hřebínkovou klenbou.
Roku 1767 ke kostelu přistavěna loretánská kaple, stavebníkem byl třebovský měšťan Matouš Klosy. Kaple zastřešena a na vrcholu sanktusník. Autorem fresek je Juda Tadeáš Supper. V kapli je i pohřben. V roce 1995 kaple restaurována.
Zámek byl postaven Vratislavem z Pernštejna r. 1573 v renesančním slohu pro jeho manželku Marie Manrique de Lara. V r. 1775 nechal Jiří K. z Valdštejna-Vartenberka zámek barokně přestavět. Dnes je využíván jako domov pro přestárlé řeholní sestry.
Původně gotická věž byla postavena jako součást městských hradeb, z nichž se na ni vcházelo. V r. 1593 byla renesančně upravena a zvýšena na 50 m. Od r. 1709 slouží jako zvonice. Dnes se na věži nacházejí 4 zvony, nejstarší z nich je zvon Maria z r. 1509.
křížová cesta 
