Turistické cíle v okolí obce Roztoky u Semil

nebo vyberte

Roztoky u Semil

Liberecký kraj,  Semily  (SM)
Nalezeno celkem 176 záznamů, 14 / 15 stran, vyhledáno za 1.28 sec
 Víchová
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Liberecký kraj, Víchová nad Jizerou
Částečně poškozené tvrziště na západním okraji vsi nad přírodním amfieátrem nacházející se na lesem porostlé ostrožně. Její existenci potvrdil až archeologický výzkum v roce 1999. V roce 1534 se píše Jiří Světlík z Vichovy, patrně služebník pánů z Valdštejna.
 vodní elektrárna
303.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Spálov
Vodní elektrárna Spálov stojí těsně nad soutokem Jizery a Kamenice. Podle projektu Ing. Dr. A. Jílka vznikla v letech 1921–26, vnější vzhled se vyznačuje použitím prvků rondokubismu.
 vodní elektrárna Popelnice
420.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Liberecký kraj, Tanvald
Vodní elektrárna postavená roku 1913 pro firmu Tanvaldské přádelny bavlny podle projektu Bruno Bauera firmou Pittel a Brausewetter v místní části Popelnice na pomezí Šumburku n. D. (dnes část Tanvaldu) a Velkých Hamrů. Dodnes bez velkých změn v provozu.
 vodní nádrž Josefův Důl
740.0 m. n.m.
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Josefův Důl
Vodní nádrž Josefův Důl je přehradní jezero na řece Kamenice. Slouží pro akumulaci a dodávku pitné vody pro Liberecko a Jablonecko. Voda z přehrady je podzemní štolou přiváděna do úpravny vody Bedřichov. Nádrž se nachází v pásmu hygienické ochrany vodního zdroje 1. a 2. stupně. Přístupná je hráz.
 vodní nádrž Mšeno
503.0 m. n.m.
Jablonecká přehrada
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Jablonec nad Nisou-Mšeno nad Nisou
Přehrada postavena v letech 1906–1909 dle projektu prof. Otto Intzeho na Mšenském potoce. Kamenná hráz délky 425,5 m chrání díky dvěma štolám před povodněmi na obou zdrojnicích Lužické (Bílé) Nisy. V letech 1998–2000 sanace podloží podzemní štolou.
 vodní nádrž Souš
780.0 m. n.m.
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Desná
Vodní nádrž Souš vybudována v letech 1911-1915, opravována v letech 1924-1927. V letech 1971-1974 upravena na vodárenskou nádrž pro zásobování Tanvaldska a části Jablonecka pitnou vodou, v důsledku toho přístupna veřejnosti jen hráz.
 vodopády Bílé Desné
680.0 m. n.m.
voda - vodopád, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Mariánská Hora
Vodopády Bílé Desné se nacházejí asi jen 300 metrů nad poslední budovou města Desná, avšak již na katastru Mariánské Hory. Vynikají v celostátním měřítku vysokým průtokem vody.
 vodopády Černé Desné
620.0 m. n.m.
přírodní památka
voda - vodopád, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Desná
Soustava vodopádů na říčce Černé Desné v Jizerských horách v úseku pod vodní nádrží Souš v nadmořské výšce 585-685 metrů. Kaskádovitý tok je doprovázen souběžnou, červeně značenou turistickou cestou.
 Vranov-Pantheon
350.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Malá Skála
Skalní hrad, patrně největší a nejkomplikovanější, založený na poč. 15. stol., opuštěný v 16. stol. Hradní areál upraven v 19. stol. na romantický Pantheon. Na předhradí letohrádek z r. 1826 v podobě kaple.
 Žalý
1019.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Benecko
Rozhledna (18 m, 1019 m n. m.). Již r. 1836 zde stávala dřevěná rozhledna, poté v l. 1888–1890 železná rozhledna, postavena německým spolkem Riesengebirgsverein. R. 1890 tu nechal postavit hrabě J. Harrrach dřevěnou chatu a r. 1892 kamennou rozhlednu. Chata zanikla r. 1943, nová postavena r. 2009.
 Zbirohy
hrad, zřícenina, volně přístupno, Liberecký kraj, Zbirohy
Zřícenina hradu. Zal. před r. 1390, kdy dobyt král. vojskem jako maj. odboj. šlechtice Markvarta z Vartemberka. Připadl koruně a do r. 1392 není zmiň. V obd. husit. válek maj. Ota z Bergova. Rozbořen jako sídlo lapků r. 1442 či 1447. Poté neobnoven.
 Žďár
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Liberecký kraj, Žďár
Zarostlé tvrziště leží nad obcí Žďár. Na konci 14. století se připomínají zemané Diviš ze Žďáru (r. 1375) a Pešík ze Žďáru (r. 1395), samotná tvrz se však v písemných pramenech přímo nezmiňuje a patrně krátce nato zanikla. Na místě jsou znatelné valy a příkopy, které byly součástí opevnění tvrze.