Turistické cíle v okolí obce Rokytnice nad Jizerou-Dolní Rokytnice

nebo vyberte

Rokytnice nad Jizerou-Dolní Rokytnice

Liberecký kraj,  Semily  (SM)
Nalezeno celkem 114 záznamů, 9 / 10 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 U borovice
věž - rozhledna, zachovalý, nepřístupno, Liberecký kraj, Roprachtice
Soukromá rozhledna z cihel a kamene s dřevěnou vyhlídkou postavena v letech 2008–2009 soukromým majitelem panem Hubařem. Rozhledna je 18 m vysoká a na dřevěný ochoz vede 70 schodů. Nabízí se široký výhled na Krkonoše, Český ráj i Jizerské hory.
 větrný mlýn
784.0 m. n.m.
Horní Polubný
mlýn - větrný, zachovalý, nepřístupno, Liberecký kraj, Polubný
Větrný mlýn horského typu z lomového kamene byl vybudován nejspíše r. 1830, ale v provozu byl jen krátce. Činnost ukončil ještě v 1. polovině 19. stol. a později byl upraven na byty. Nízká stavba je nyní užívána k soukromým rekreačním účelům.
 Víchová
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Liberecký kraj, Víchová nad Jizerou
Částečně poškozené tvrziště na západním okraji vsi nad přírodním amfieátrem nacházející se na lesem porostlé ostrožně. Její existenci potvrdil až archeologický výzkum v roce 1999. V roce 1534 se píše Jiří Světlík z Vichovy, patrně služebník pánů z Valdštejna.
 vodní elektrárna
303.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Spálov
Vodní elektrárna Spálov stojí těsně nad soutokem Jizery a Kamenice. Podle projektu Ing. Dr. A. Jílka vznikla v letech 1921–26, vnější vzhled se vyznačuje použitím prvků rondokubismu.
 vodní elektrárna Popelnice
420.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Liberecký kraj, Tanvald
Vodní elektrárna postavená roku 1913 pro firmu Tanvaldské přádelny bavlny podle projektu Bruno Bauera firmou Pittel a Brausewetter v místní části Popelnice na pomezí Šumburku n. D. (dnes část Tanvaldu) a Velkých Hamrů. Dodnes bez velkých změn v provozu.
 vodní nádrž Labská
684.0 m. n.m.
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Špindlerův Mlýn
Vodní nádrž Labská byla vybudována na Labi na jižním okraji Špindlerova Mlýna u jeho části Labská v letech 1910-1916, především jako ochrana proti povodním. Zachytává převážnou část sněhových vod. Od r. 1994 pracuje v hrázi malá vodní elektrárna se čtyřmi turbínami. Strmé břehy jsou volně přístupné.
 vodní nádrž Souš
780.0 m. n.m.
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Desná
Vodní nádrž Souš vybudována v letech 1911-1915, opravována v letech 1924-1927. V letech 1971-1974 upravena na vodárenskou nádrž pro zásobování Tanvaldska a části Jablonecka pitnou vodou, v důsledku toho přístupna veřejnosti jen hráz.
 vodopád Bílé Smědé
890.0 m. n.m.
voda - vodopád, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Hejnice
Vodnatý vodopád na říčce Bílá Smědá se nachází v Jizerských horách severně od Štolpišské silnice nedaleko od horské chaty na Smědavě dostupné motorovými vozidly z Bílého Potoka. Přímo k vodopádu nevede značená cesta.
 vodopády Bílé Desné
680.0 m. n.m.
voda - vodopád, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Mariánská Hora
Vodopády Bílé Desné se nacházejí asi jen 300 metrů nad poslední budovou města Desná, avšak již na katastru Mariánské Hory. Vynikají v celostátním měřítku vysokým průtokem vody.
 vodopády Černé Desné
620.0 m. n.m.
přírodní památka
voda - vodopád, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Desná
Soustava vodopádů na říčce Černé Desné v Jizerských horách v úseku pod vodní nádrží Souš v nadmořské výšce 585-685 metrů. Kaskádovitý tok je doprovázen souběžnou, červeně značenou turistickou cestou.
 vodopády Jedlové
772.0 m. n.m.
voda - vodopád, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Josefův Důl
Vodopád na Jedlové padá přes žulovou desku z výšky pěti metrů na žulové kameny a do menší tůně. Díky svislému profilu skalního podkladu vytváří vodopád parabolu. Průtok kolísá v závislosti na roční době a nejpůsobivěji vypadají na jaře. Kolem vodopádů byla vyznačena 2 km dlouhá naučná stezka.
 Vrchlabí
475.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Vrchlabí
Zámek vystavěl v l.1533-1546 Kryštof z Gensdorfu. Současnou podobu získal za Viléma Miřkovského ze Stropčic při pozdně renesanční přestavbě v l.1605–14. V r.1820 proběhla přestavba zámku a upraveno i jeho okolí. Další přestavba z přelomu 19.a 20.st.