Turistické cíle v okolí obce Rokytnice nad Jizerou-Dolní Rokytnice

23. dubna 1992 do Smědavské hory za špatných povětrnostních podmínek narazila dvojice francouzských letadel letících do Polska. Obě posádky zahynuly. Zbytky obou havarovaných letadel, Cessny i Piperu se nacházejí na cestě kolem hory.

Pramen Lužické Nisy poprvé uveden na mapě roku 1713 a na Müllerově mapě Čech jako Neisbronn. Snad již kolem roku 1850 bylo místo zviditelněno nápisem na kameni, jak uvádí starý popis maloskalského panství. V roce 1930 byl odhlen pomník pramene Nisy.

40 metrů hluboká soutěska Jizery, v r. 1990 vyhlášena Přírodní památka Galerie. Původně byla v nejužším místě široká jen něco přes metr. V r. 1870 ji nechal odstřelem skal rozšířit majitel semilské přádelny Schmidt. V r. 1909 byla soutěska zpřístupněna visutou lávkou, součást tzv. Riegrovy stezky.

Sypaná hráz na Bílé Desné, plánovaná jako část soustavy přehrad na úbočích Jizerských hor, budované po povodni 1897. Krátce po dokončení se 18. 9. 1916 vinou nekvalitní stavby protrhla a způsobila největší katastrofu svého druhu v českých zemích.

Mohutná secesní budova radnice byla postavena v letech 1907–09 vysoko nad soutokem Kamenice a Desné ve východní části katastru Tanvaldu. Po sloučení se Šumburkem ji využívala německá armáda, městská správa se sem vrátila až po roce 1990.

Vrchovištní rašelinné louky s množstvím rašelinných jezírek byly vyhlášeny za Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky. Zpřístupňuje je naučná stezka "Tři iseriny", vycházející z osady Jizerka, která je částí obce Kořenov.

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery tvoří protáhlé území při horním toku řeky, která zde v podstatné délce tvoří státní hranici s Polskem. Chráněny jsou klečové porosty, vrchoviště, podmáčené smrčiny, rašelinné louky, štěrkopísčité náplavy řeky a společenstva rostlin a živočichů.

Rodinná hrobka v podobě novorománsko-gotické kaple s kryptou, postavena v letech 1889–90 stavitelem Adolfem Bürgerem z Liberce pro Josefa Riedela, majitel desenských skláren. Po ukončení rekonstrukce by v ní měla být galerie.

Vila sklářského velkopodnikatele Josefa Riedla ml. postavena v letech 1893–1894 podle projektu jabloneckého architekta Arweda Thameruse. Zkonfiskována v r. 1945. Dnes mateřská škola, informační a kulturní středisko s knihovnou a malým muzeem.

Trojboké tvrziště (dle L. Svobody domnělé) vymezené na JV Hradeckým potokem, od JZ valem a ze severu hrází zaniklého rybníka, v jižní části obce, nedaleko č.p. 250. V r. 1371 se uvádí Jan z Roprachtic řečený z Valdštejna, v r. 1393 Hinc z Roprachtic a Přívlaku, v r. 1425 Jan z Roprachtic a Štěpánic.

Kdysi mohutný hrad postaven ve 2. pol. 13. stol. Od r. 1514 pustý. Za třicetileté války zde v dutinách skal budovalo příbytky prchající obyvatelstvo. Nyní zpřístupňován spolkem Ochrana Klokočských skal ve stanovenou dobu a za příznivého počasí - viz stránky hradrotstejn.info/cs

Mlýn, který si pronajal od vrchnosti r. 1685 Mikuláš Fiedler. Řemeslo se dědilo v rodině nepřetržitě po dobu tři sta let, až do obd. 1941–45, kdy mlýn nuceně stál. Poté přišlo znárodňování. Po r. 1989 byl vrácen v restituci synovi posledního mlynáře ing. B. Novotnému, který mlýn postupně opravuje.