Turistické cíle v okolí obce Opočno

Kovová rozhledna s dřevěným zábradlím o výšce 26 m byla u skiareálu na Feistově kopci zpřístupněna v červenci 2020. Je bezplatně přístupná po 140 schodech v období duben-říjen, v zimě z bezpečnostních důvodů uzavřena.

Zřícenina hradu z počátku 14. století. Hrad opuštěn v 16. století, vojensky využit za 30leté války. Nevelký hrad s mohutnou obvodovou hradbou, zbytky paláce a torzem unikátní enormně velké okrouhlé věže. V předpolí zbytky raně barokních bastionů.

Stopy hradu neznámého původu i doby založení nad soutokem Hluckého a Bažinského potoka u osady Hluky. Dispozici hradu vévodí homolovitý pahorek, možné místo, kde stála věž. Pod ním nevelká plošinka, kde by mohl být palác.

Renesanční tvrz v Hoděčín byla postavena po r. 1541 Janem Lickem z Rýzmburka. Za Jaroslava ze Šternberka v l. 1860-74 přestavěna na klasicistní zámek.

Renesanční tvrz postavila jaroměřská městská rada asi v pol. 16.stol. Do 19. stol patří Jaroměři, poté slouží k bydlení. R. 1971 rekonstruována. Obdélná renesančně-barokní budova s přístavkem, zčásti podsklepená. Dnes v soukromém vlastnictví.

Pozůstatky hradu v prostoru kostela. Hradiště založil v l. 1003–04 kníže Jaromír, nebo spíše o 50 let později kníže Břetislav I. V 1. pol. 13. stol. zde byl patrně vybudován kamenný hrad. Poč. 14. stol. postaven kostel. R. 1349 svěřen augustiniánům-kanovníkům, s nimiž je spojován dnešní chrám.

Jednopatrové architektonicky nevýrazné sídlo v západní části dvora. V roce 1625 tuto část vsi získává Kašpar z Grambu a v roce 1633 ji odkazuje své sestře Francelině provdané Dusíkové, která si zde v roce 1633 staví své sídlo. Po roce 1645 budova sloužila jako obydlí a kancelář správce dvora.

Zaniklá vodní tvrz. R. 1428 seděl na tvrzi Nykl z Labouně, r. 1500 potom Vilém z Veselice. Později tvrz připojena k panství Smiřickému, poté tvrz zpustla. Dnes na místě terénní nerovnosti a býv. vodní příkop.

Trojobloukový kamenný most z 18. století přes Zlatý potok spojuje dvě opočenská historická přadměstí: starší Podkostelí na pravém břehu a mladší Švamberk (původně Schweinberg) na levém. Pravé předmostí zdobí malá socha sv. Jana Nepomuckého, současná s mostem.

Kaple Panny Marie Lurdské v Dřízenském údolí u Přepych vznikla r. 1889 spolu s křížovou cestou jako poutní místo na paměť 40. výročí vlády císaře Františka Josefa I., a to z popudu faráře Aloise Mádra. Místo v zalesněném údolí je krásně udržováno.

Hřbitovní novorománsko-byzantskou kapli na půdorysu řeckého kříže nechal v letech 1865–8 na místě starší dřevěné stavby postavit hrabě Hanuš Kolovrat podle projektu A. Turka. Okolní hřbitov zrušen po r. 1970. Při kapli pomník padlých z války r. 1866.

Pískovcová kašna byla vytvořena v roce 1841 a upravena v roce 1896. Na počátku 21. století byla rekonstruována. Uprostřed čtvercové kamenné nádrže stojí jednoduchý sloup, zdobený chrliči v podobě ryb.