Turistické cíle v okolí obce Vysoký Újezd

Mariánský sloup dal v letech 1714–18 vztyčit na novém opočenském náměstí Jeroným hrabě Colloredo-Wallsee. Autorem byl Giovanni Battista Bulla. Kromě titulní plastiky jsou na soklu umístěny sochy morových patronů svatých Františka Xaverského, Karla Boromejské, Rocha a Šebestiána.

Dobrušský mariánský sloup se sochou Panny Marie doložen v r. 1736, obklopen sochami svatých Jan Nepomuckého, Františka Xaverského, Floriána a Václava. Sochy z měkkého červeného pískovce začaly v min. stol. podléhat kyselým dešťům. Dnes nahrazeny kopiemi z umělého kamene. Objekt je volně přístupný.

Secesní budova měšťanské školy vyrostla v severní frontě malého (Trčkova) náměstí v Opočně podle projektu L. Skřivánka roku 1906 na místě staré renesanční radnice a hostince Maglaj. Pozoruhodná stavba s bohatou malířskou výzdobou fasády propojuje náměstí se sousední Hradební ulicí.

Barokní zvonice v místě (snad s využitím zdiva) středověké brány městského opevnění ze 14. století. Nachází se v místech, kudy ve středověku procházela tzv. polská cesta. Přiléhá těsně ke kostelu sv. Mikuláše. Později doplněna městským znakem a sochou sv. Václava.

Městské opevnění dal vybudovat kolem r. 1500 Jan Černčický z Kácova. Místy až šestimetrové hradby byly doplněny pěti baštami se střílnami. Součástí byly věž Zázvorka a od r. 1532 pětiboká dělová bašta. Vstup do města byl možný dvěma branami, Krajskou (zbořena r. 1874) a Horskou (zbořena r. 1905).

Nynější městský hřbitov byl založen r. 1888 a v r. 1893 na něm bylo zřízeno samostatné židovské oddělení. Vstupu vévodí kopie barokního díla Plačící žena, které vytvořil Matyáš Bernard Braun r. 1730 jako náhrobek své tchyně. Hřbitov je díky vysoce hodnotné výzdobě od r. 1958 kulturní památkou.

Dvojice objektů širšího zámeckého areálu v Opočně. Původně renesanční míčovna z roku 1602 se od 19. století používala jako špýchar, na jeho konci dostala při komunikačních úpravách nové hlavní průčelí. Ve vedlejším domě lesní správy se roku 1871 narodil malíř František Kupka.

Podhradní mlýn se připomíná už v roce 1571 v souvislosti s výčtem majetku pána na Rotemberku. Funkční byl až do roku 1951. Dnes je v něm mlynářské museum.

Vodní plocha Mlýnského rybníka vznikla z toho důvodu, aby měl zdejší mlýn dostatek vody v sušších obdobích, kdy v Šanovci a Bělečském potoce voda chyběla. K jejímu vybudování došlo na počátku 17. století a na rozdíl od mnoha dalších rybníků nedošlo nikdy k jejímu zrušení.

Původní pohyblivý slupicový jez na Orlici z let 1912–5 byl roku 1956 přestavěn. Od té doby má tabulové uzávěry Stoney s klapkou. Součástí objektu je elektrárna se dvěma Kaplanovými turbínami (celkem 400 kW) a železobetonový silniční most.

Velkoryse koncipovaná budova musea z let 1909–12 dle projektu Jana Kotěry, postupně dokončovaná do roku 1934. Od roku 1995 národní kulturní památka, 1999–2002 rozsáhlá rekonstrukce. Většina budovy využita pro exposice a výstavy.

Ocelová, 50 m vysoká věž mobilního operátora z r. 2007 slouží od r. 2009 zároveň jako rozhledna. Vyhlídková plošina ve výši téměř 24 m je volně přístupná po 145 točitých schodech a poskytuje kruhový rozhled.