Turistické cíle v okolí obce Kladruby nad Labem

Kostel postaven kol. r 1270, poprvé zmiňován v r. 1352. Presbytář a sakristie zbytkem pův. gotické svatyně, loď a věž z barokní přestavby r. 1716. Klasicistní úprava kostela cca 1825. Nad hlavním vchodem erb Thunů a socha sv. Václava. Před kostelem hřbitovní brána se sochami sv. Rocha a Floriána.

Na místě nynějšího kostela stával původní již v době gotiky. Úpravy stavby ke konci 17. století. Současný kostel sv. Václava postaven v roce 1821. Jednolodní stavba s pravoúhle ukončeným presbytářem a hranolovou věží. Roku 1959 kostel nově vysvěcen.

Gotický kostel sv. Václava, který je patronem obce, doložen ve 2. polovině 14. stol. Bezvěžová stavba barokně upravena v 17. stol., celkově opravena a nově vysvěcena r. 2008. Samostatně stojící mohutná dřevěná zvonice na návsi patrně barokní ze 17. stol., zvon Václav ulit r. 1614.

Románský kostel z poč. 13. století, od 15. století protestantský. Kostel r. 1655 vysvěcený jako katolický byl výrazně barokně přestavěn r. 1684. Soudobá je i samostatná zděná zvonice z r.1679, fara a ohradní zeď bývalého hřbitova s výklenkovou kaplí.

Pozdně barokní kostel sv. Vavřince pochází z let 1764–1768 (stavebník hrabě Jan Josef z Thunu) na místě staršího dřevěného kostela. Kolem kostela je hřbitov, márnice a barokní fara. K nejstarším památkám patřily dva zvony. Do současnosti se dochoval pouze jeden.

Novorománský kostel sv. Vojtěcha v Dolanech postaven nákladem obce v letech 1913-1914. Projekt zpracoval arch. Boža Dvořák, oltář zhotovil Bohumil Bek a výmalbu interiéru Antonín Häusler. Kostel vysvěcen v červenci 1914.

Chrám sv. Voršily vystavěn v l.1536-43. Je směsí pozdní gotiky a renesance. Trojlodní s hranolovou věží. Vyhořel r.1634, opraven, znovu vyhořel r.1667. Opraven a v l.1733-1832 věž pokryta stanovou střechou. Novogotická oratoř vystavěna po r.1836.

Jednolodní přibližně orientovaný kostel s obdélným pětiboce zakončeným závěrem a obdélnou sakristií z 15. století. Přestavěn barokně v roce 1707 (před západním průčelím přistavěna hranolová věž) a roku 1889. Mobiliář převážně z poloviny 18. století. V ohradní zdi hřbitova obdélná gotická márnice.

Obdélný klasicistní kostel s trojboce zakončeným závěrem a hranolovou věží v průčelí postaven v l. 1852–64 místo zbořené raně gotické svatyně. Kostel částečně obklopen ohradní zdí. Na hlavním oltáři barokní sochy z 1. pol. 18. století. Mobiliář z doby výstavby a mladší, nástěnné malby z let 1962-3.

Hřbitov, na nějž jeden ze sedleckých opatů přinesl prsť z Olivetské hory, se stal vyhledávaným místem pohřbů ze širokého okolí. Z toho vyplynula potřeba stavby kostnice: dvoupatrová gotická stavba prošla barokně-gotickou obnovou poč. 18. stol.

Hřbitovní renesanční kostelík ze 16. stol. stojí na místě původní hřbitovní gotické kaple z pol. 13. stol. Byl barokizován a do dnešní podoby renovován r. 1928. Je v působnosti děkanství Heřmanův Městec a v letním období se v něm konají pravidelné bohoslužby. V sousedství zvonice stejného stáří.

Gotický kostel z 1. pol. 14. stol., který se uvádí v roce 1350 jako kostel farní. Fara, patřící ke kostelu, byla v husitských válkách zbavena duchovního správce a v r. 1567 zanikla. V 18. stol. byl kostel stavebně upravován. Regotizován v r. 1866.