sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Týnec nad Labem
Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1859. V roce 2014 byla socha restaurována. Po restaurování byla přemístěna na současné místo. Socha sv. Jana Nepomuckého není památkově chráněna.
Socha sv. Jana Nepomuckého na jednoduchém hranolovém podstavci. Světec v tradičním oděvu i postoji. Barokní dílo z poslední třetiny 18. století. Materiálem je šedý pískovec. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.
Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého v severním rohu Masarykova náměstí nedaleko kostela sv. Máří Magdalény. Z 2. poloviny 18. století, autorsky neurčená. Pískovcová plastika světce v podživotní velikosti na vysokém profilovaném podstavci s andělíčky na volutách. Památkově chráněná.
Kvalitní barokní sochařské dílo z poloviny 18. stol. Socha v životní velikosti osazena na nízkém zděném, cihlovém, hranolovém podstavci. Zhotovena z kutnohorského hrubozrnného vápenitého pískovce. Restaurování a doplnění sochy provedeno v letech 2006-2008. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Nové Dvory
Socha u jižní stěny kostela sv. Martina. Sv. Jan Nepomucký stojí na omítnutém hranolovém podstavci s římsovou hlavicí. Stojí na oblacích. Krucifix s palmovou ratolestí opřen o pravé rameno. V levé ruce drží biret. Kolem světcovy hlavy svatozář s pěti hvězdami. Sochu chrání plechová stříška.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Nové Dvory
Barokní socha na vysokém hranolovém podstavci přimykající se k průčelí domu. Původ v první polovině 18. století od neznámého autora. Na čelní straně vyniká třířádkový zlatě obtažený nápis. Ve vrcholu pískovcová socha sv. Václava v životní velikosti. Světec oděný v knížecí roucho. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Týnec nad Labem
Socha postavena roku 1801. Autorem František Xaver Lederer. Sedící Panna Marie, držící na klíně bezvládné Kristovo tělo. Socha umístěna na pískovcovém sloupku. Pravé ňadro Panny Marie probodnuto mečem v podobě kříže. Kristus zobrazen nahý, s bederní rouškou. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 2004.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj
Tvrziště po sídle asi ze 14. st., kdy zde sídlili zemané z Báně. Od r. 1497 (doložena existence tvrze) v držení Baderských z Újezda, r. 1550 tvrz uváděna jako pustá. Dochován centrální pahorek beze stop zástavby, chráněný okružním příkopem a valem.
Výrazné kruhové tvrziště na jihozápadní straně Starých Čivic, pozůstatek tvrze nejspíš ze 14.–15. století, ačkoliv první zmínka o tvrzi je až z roku 1582. Zaniklo pravděpodobně připojením k pardubickému panství v roce 1591.
Zámeček postavený v novogotickém stylu s členitým přízemím a vysokou věží je situován na rozhraní rozlehlého anglického parku a lesní obory s daňky. V současnosti je veřejnosti nepřístupný.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Štěpánov
Tvrz ze 14. století nedaleko vsi Štěpánov s dochovaným příkopem, kde na severní straně je ještě zesílen valem. První zmínka o tvrzi je z roku 1387. Tvrz začala pustnout v 18. století. Tvrziště je silně zarostlé a nedoporučuji navštěvovat v létě.
tvrz, zřícenina, volně přístupno, Pardubický kraj, Svojšice
Zřícenina tvrze postavené snad kolem r. 1365 Mikšíkem ze Svojšic. Po něm tvrz získal Václav Ruthar z Malešova a poté byla držena jeho syny, Petrem a Mikulášem. Od pol. 16. stol. tvrz patřila Gerštorfům z Gerštorfu téměř sto let až do období třicetileté války, kdy byla vypálena. Poté pomalu zpustla.
Staré Čívice 
