Turistické cíle v okolí obce Slepotice

Farní kostel se připomíná r. 1350. R. 1744 zbořen a nákladem hraběnky Kinské postaven nový barokní kostel – jednolodní neorientovaná stavba s hranolovou věží v průčelí, půlkruhem zakončeným závěrem se sakristií a oratoří po stranách. R. 1856 vyhořel, obnoven r. 1858. Mobiliář převážně rokokový.

Jednolodní cihelný bezvěžový kostel na bývalém hřbitově na Zeleném předměstí, sloužil i jako špitální. Postaven r. 1510, 1563–70 přestavba (stavitel V. Všetečka). Opraven 1881 a 1938–40. Hřbitov zrušen 1904, dnes park, zachovány nejcennější náhrobky.

Poutní kostel sv. Jana Křtitele pod mohutnou opukovou skálou v údolí potoka Žejbro nahradil r. 1696 zchátralou gotickou kapli zásluhou královéhradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka. Nyní je ve farnosti Vrbatův Kostelec využíván jen příležitostně. Leží v katastru Skála u Chrasti.

První zmínka o kostele v Pardubičkách pochází z roku 1295. Byl snad součástí dominikánského kláštera či dvora. Vypálen husity 1421, obnoven do 1512. Novogotické rozšíření 1904–05 (B. Dvořák), generální oprava 2007–2008.

Jednolodní orientovaný kostel z 2. čtvrtiny 14. stol., s odsazeným polygonálním závěrem a hranolovou věží v průčelí. Přestavba poč. 17. stol., další úpravy v pol. 18. stol. a r. 1899. Oltář z 2. pol. 17. stol. Archa z konce 16. století umístěna v Národním muzeu v Praze. Kostel obklopen hřbitovem.

Barokní jednolodní obdélná budova kostela bez věže z l. 1722–1723. Omítaná stavba spočívá na soklu z hrubě osekaných pískovcových desek. Presbytář čtvercový s okosenými rohy. Příklad typu venkovského pozdně barokního bezvěžového kostela. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Kostel zasvěcený sv. Jiří, založený někdy před rokem 1349. Kostel je dvoulodní stavba s novogotickým oltářem z roku 1882. Dochovány dvě gotické nástěnné malby z poloviny 15. století.

Farní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Horní Rovni byl postaven v barokním slohu v letech 1697-1699 na místě staršího dřevěného podle plánů italského stavitele Jana Conacrase, působícího v Chrudimi. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.

Kostel založen nejspíše ve 2. pol. 14. stol., pozdně gotické kněžiště je ze 2. pol. 15. stol. a trojlodí, portály a kruchta z 1. pol. 16. stol. od J. Hanzara. Později opravován po požárech.

Barokní kostel sv. Markéty postavený na přelomu 17. a 18. století v místech zaniklého benediktinského kláštera – místa, kde vznikla největší kniha světa Codex Gigas – Ďáblova bible.

Gotický kostel z konce 13. století vypálen s celou obcí r. 1469 Uhry, obnoven až v baroku, kdy byly Slatiňany samostatným panstvím. Současná podoba pochází z novogotické přestavby v letech 1891-1892 podle plánů Františka Schmoranze, tehdy farní kostel rozšířen a spojen krytou chodbou se zámkem.

Kostel vystavěn kolem let 1723-1725. Jednolodní barokní stavba obdélného půdorysu. Věž před západním průčelím, sakristie při severní stěně. V interiéru kostela půlkruhový presbytář. Na stropě umístěny fresky. Nad sakristií oratoř. Kostel památkově chráněn od r. 1958.