Turistické cíle v okolí obce Slepotice

Kostel založen v 1. pol. 14. stol. Jednolodní kostel s hranolovou věží v průčelí a podélnými oratořemi po stranách. Obraz tzv. Panny Marie Knířovské ze 17. stol. Ohradní zeď s bránou z 1. pol. 18. stol. na ní rokoková socha Panny Marie Knířovské. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pozdně barokní římskokatolický kostel byl postaven v roce 1781. Roku 1786 byla zřízena lokálie a v roce 1854 došlo k obnovení farnosti. Stavba je kulturní památkou ČR.

Zřícenina gotického hradu z poč. 14. stol. (se zachovanou částí renesančně přestavěného paláce). Rozšířen za vlády Diviše Slavaty z Chlumu v roce 1544. Po požáru v roce 1573 renesančně upraven. V 17. stol. poničen nájezdy Švédů.

Již k r. 1318 se připomíná Vlacheň z Kozojed, další držitelé však známe až z 15. stol. Na počátku 16.stol. byly kozojedy připojeny k Morašickému zboží, tvrz se připomíná v r. 1544 jako pustá.

Rondokubistická stavba architekta Pavla Janáka z let 1921–3 doplněná kolumbariem od Karla Řepy z roku 1935 a technologickou přístavbou z 90. let 20. století v západní, novější části pardubického městského hřbitova.

Klasicistní pískovcový krucifix. Čtvercový pozemek je ohrazen plůtkem. Dřík nese kříž s drobnou sochou Ukřižovaného. Podstavec opatřen reliéfem P. Marie Bolestné. Na zadní straně vyryt nápis. Kvalitní a hodnotná umělecko-řemeslná práce. Státem chráněná památka od r. 2005.

Barokní křížová cesta od kostela sv. Jakuba Většího na návrší Boží dům vznikla r. 1767 nákladem hraběnky Anny Barbory Harbuval-Chamaré. Reliéfy na pískovcových kvádrech, zobrazující Ježíšovo utrpení, jsou dílem sochařů Václava a Bartoloměje Hendrychových z Litomyšle. Zastavení č. 12 se nedochovalo.

Klasicistní pískovcový krucifix z r. 1818. Kříž s hranolovým soklem. Na soklu reliéf Panny Marie Bolestné. Na soklu další sokl. U jeho patky had, nesoucí v tlamě jablko. Postava Krista asi 80 cm vysoká. Bohatá ornamentální dekorace. Dílo místního kameníka velmi dobré výtvarné úrovně. Krucifix zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pozdně gotický hrad Pernštejnů vzniklý přestavbou staršího objektu na přelomu 15. a 16. stol. s unikátním opevňovacím systémem. Poničen švédskými vojsky r. 1645. Restaurován na počátku 20. stol. podle plánů architekta D. Jurkoviče.

Brána byla postavena jako součást opevnění města, budovaného od 60. l. 13. stol. Ve 14. – 16. stol. brána rozšířena (mj. přidán barbakán). Dochována střední brána, flankovaná dvěma hranolovými věžemi různé výše. V 19. stol. bylo uvažováno o demolici, nakonec v l. 1864–67 brána novogoticky obnovena.

Nevelký patrový barokní zámek z 18. století, jenž byl vystaven jako správní místo místních pyritových dolů. Dnes jsou v zámku byty, knihovna, městský úřad a expozice těžby v Lukavici.

Malý akvadukt byl vybudován na Dvakačovickém kanálu r. 1898. Je dlouhý cca 6 m, široký 3 m a svádí odpad Barevna do Malokolodějského odpadu pod Dvakač. kanálem. Ten je součástí pardubické rybniční soustavy, vybudované na přel. 15. a 16. stol. Zvláštností akvaduktu je stavidlo na jeho boku.