Turistické cíle v okolí obce Červený Kostelec

Romantický vojenský hřbitov založil r. 1867 kníže Vilém Schaumburg-Lippe, jehož rodu Náchod patřil v letech 1842-1945. Byli tu pohřbeni vojáci zemřelí v zámeckém lazaretu po rakousko-pruské bitvě r. 1866. Samostatná část hřbitova slouží zároveň jako knížecí hrobka rodu Schaumburg-Lippe.

Hrad dle nálezů založen koncem 14. stol., zanikl snad na poč. husitských válek, poprvé zmíněn až jako pustý (1503). Hypoteticky ztotožněn s nelokalizovaným hradem Krčín. Dochována podezdívka dřevěné věže, zříceniny štítové zdi a hradeb s bránou.

Bývalý obchodní dům galanterní firmy A. Wenke a syn je významným dílem raného období tvorby Josefa Gočára. Jeden z prvních objektů se zavěšenou čelní fasádou v českých zemích.

Kovová rozhledna s točitým schodištěm byla postavena v roce 2020 na místě původní z roku 1967 na den přesně po 53 letech. Rozhledna byla postavena z veřejné sbírky. Je zde vynikající kruhový rozhled na Krkonoše, Broumovskou vrchovinu, Javoří hory i Adršpašsko - teplické skály.

Terénní pozůstatky hradu na Zámeckém vrchu pravděpodobně ze třináctého století, který stejně jako Rechenburk sloužil jako opora rodu Švábeniců při kolonizaci Trutnovska v 13. stol. Zanikl pravděpodobně s odchodem tohoto rodu z Trutnovska. Těleso hradu je rozděleno železnicí Jaroměř - Trutnov.

První zmínka o tvrzi je až z r. 1422, kdy byla majetkem Hanuše z Adršpachu. Záviš z Adršpachu je zmiňován v rozmezí let 1414-1439 "seděním na Zbečníku". V majetku této rodiny je až do přelomu 15. a 16. století. Následně je Zbečník připojen k panství Náchod a tvrz pravděpodobně požárem zaniká.

Železniční muzeum je v bývalé, více než sto let staré výtopně pro parní lokomotivy. Provozuje ho Společnost železniční výtopna Jaroměř. Mezi exponáty jsou parní lokomotivy, unikátní ozubnicová lokomotiva, lokomotivy elektrické, motorové, vlakové nákladní i osobní vozy, drezína a mnoho dalšího.

Ocelodřevěnou rozhlednu o pěti patrech vybudoval městys Žernov v období květen-listopad 2014. Od konce listopadu 2014 je 24 m vysoká rozhledna na západním okraji zástavby volně přístupná veřejnosti.

Hřbitov poprvé uváděn roku 1731, podstatně rozšířen byl v druhé polovině 19. století. V areálu se dochovalo 182 náhrobků, nejstarší z druhé poloviny 18. století.

Chrám Církve československé husitské. Dům byl zakoupen a upraven pro konání bohoslužeb r. 1921, kdy pro vzrůstající počet účastníků setkání dosavadní místa přestala stačit. Později tento problém vyvstal znovu, a tak byl přikoupen sousední pozemek a r. 1926–27 byla přistavěna nová chrámová budova.

Pozůstatky tvrze z 2. pol. 14. stol., zřejmě pobořena za husitských válek, poté obnovena a připojena k opočenskému panství. V roce 1620 uváděna jako pustá. Částečně zachovaný val na západní straně tvrziště.

Dřevěná zvonice byla postavena asi v letech 1592–1594. Polygonální stavba na zděném základě. Na osmiboké kamenné podezdívce stojí dřevěná stavba. Zvonice je pokrytá dřevěnými šindeli. Uvnitř zvonice jsou umístěny tři zvony.