Turistické cíle v okolí obce Červený Kostelec

nebo vyberte

Červený Kostelec

Královéhradecký kraj,  Náchod  (NA)
Nalezeno celkem 218 záznamů, 13 / 19 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Rokytník
410.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Rokytník
Dnes již zaniklé tvrziště nedaleko potoka. Poprvé je zmiňováno sídlo v Rokytníku v r. 1465, kdy zde sídlí Václav Vrtimák z Rokytnika. Následuje Heřman z Rokytníka. Synové následujícího majitele Jindřicha z Rokytníka v r. 1530 panství prodávají Pernštejnům, připojením k Náchodu tvrz zaniká.
 Rudrův mlýn a vodní mandl
290.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Ratibořice
Ratibořický mlýn, jedno z dějišť Babičky Boženy Němcové, a sousední panský mandl, jsou jako památky Babiččina údolí přístupné veřejnosti během turistické sezóny. V sousedství stojí mariánská socha z r. 1796 a pomník Babičky s vnoučaty z r. 1922.
 Růžencová zahrada
382.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Hronov
Růžencová zahrada v Hronově vznikla roku 2018 úpravou bývalého hřbitova za farním kostelem Všech svatých. Nově byla osazena dvaceti růžencovými zastaveními s obrazy Evy Skořepové-Radové z České Skalice v kovaných rámech.
 Rýzmburk
350.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Rýzmburk
Zřícenina hradu, založeného před r. 1319 Albertem z Rýzmburka. V držení jeho rodu byl do 1. pol. 15. stol. Dalšími majiteli hradu byli Oldřich z Černčic, r. 1544 Bernard Žehušický z Nestajova, Vilém z Talmberka. Po r. 1595 hrad neobýván zpustl. R. 1798 vystavěn altán.
 Samaritánka
Ždár nad Metují
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj
Pískovcový reliéf z roku 1856, jehož autorem je kameník Celestýn Šolc ze Žďáru nad Metují. Znázorňuje Krista se ženou u studny. Stojí nad stejnojmenným pramenem, ze kterého byl v polovině 19. stol. veden obecní vodovod.
 Selendrův sloup
440.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Police nad Metují
Pozdně renesanční sloup z roku 1617, spojovaný se jménem broumovského opata Wolfganga Selendra. Do roku 1717 stával na náměstí, poté byl přenesen na prostranství před klášterem. Nedávno byl důkladně restaurován.
 Sendraž
470.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Sendraž
Terénní náznaky tvrze severozápadně od obce Sendraž. Tvrz vyhořela v r. 1564 a nebyla obnovena. Poloze místní říkají „Na zámečku“. Tvrziště je zčásti zarostlé mladým smrkovým lesem.
 Šibeník
655.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Nový Hrádek
Unikátní rozhledna na návrší Šibeník nad městysem Nový Hrádek vznikla úpravou tubusu zrušené větrné elektrárny o výšce 47 m. Vyhlídková plošina ve výši 32 m byla zpřístupněna veřejnosti v prosinci 2020.
 Šibeník
509.0 m. n.m.
památník generála Gablenze
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Trutnov
Rozhledna a památník na vrchu Šibeník má celkovou výšku 20 m s vyhlídkovou plošinou ve výši 17 m a je vzpomínkou na slavnou bitvu v roce 1866. Tehdy zde rakouské vojsko slavně zvítězilo nad vojskem pruským. Na plošinu vede 62 schodů. Roku 2001 byla celá stavba rekonstruována.
 Skalákova studánka
438.0 m. n.m.
voda - studánka, pramen, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Rokytník
Pramen pitné vody v údolí Zbečnického potoka na Hronovsku, který v době epidemie cholery roku 1832 získal mezi lidem pověst léčivého. Název studánka získala podle díla Aloise Jiráska „Skaláci“.
 Skály
hrad, zřícenina, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Teplice nad Metují
Zřícenina hradu založeného ve 13. století Matějem Salavou z Lípy. Pobořen kolem roku 1447. Po několika letech obnoven, ale v 17. stol. rozbořen a materiál použit na stavbu hospodářských stavení zámku.
 Skály
Bischofstein
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Skály
Zámek byl postaven v 16. stol. Roku 1662 jej koupil biskup Matouš Sobek z Bilenberka a až do 20. stol. sloužil k letním pobytům biskupů a kanovníků. Po roce 1950 byla budova upravena na Muzeum A. Jiráska.