Turistické cíle v okolí obce Černčice

Kostel Nalezení sv. Štěpána v Černilově stojí u hřbitova při severovýchodním okraji protáhlé obce. Barokní kostel vystavěn v letech 1752-1756 na místě starší stavby. Nyní děkanský s pravidelnými bohoslužbami, farnost administrována ex currendo z Třebechovic pod Orebem.

Empírový kostel Nanebevstoupení Páně vybudován v letech 1805-1810 pro potřebu vojenské posádky josefovské pevnosti jako obdoba kostela v pevnosti Terezín. Dominantní věž v ose presbytáře měří 54 metrů. Interiér se soudobým vybavením, některé prvky přeneseny ze zbořeného kostela zaniklé vsi Ples.

Kostel doložen od r. 1350. Dřevěná stavba byla v neznámé době přestavěna na zděnou. Od r. 1689 do r. 2007 farní, nyní filiální k České Skalici s pravidelnými bohoslužbami.

Stavba barokního kostela dokončena roku 1725. Kostelní věž postavena již roku 1715. Kostel až do roku 1891 obklopoval hřbitov. Deska ve zdi bývalého hřbitova připomíná hrob rakouských a pruských vojáků padlých ve válce roku 1866.

Novogotický kostel Navštívení P. Marie ve Velkém Poříčí byl postaven ze sbírek a darů v letech 1906-1910, jeho vnitřní zařízení pochází z doby výstavby. Fara přistavěna r. 1927. Farnost v současnosti administrována ex currendo z farnosti Hronov.

Novorománský kostelík Navštívení Panny Marie z r. 1901 stojí v centru obce Dolany a je v jejím vlastnictví. Pro své drobné rozměry často označován za kapli. Církevně v působnosti farnosti Jaroměř bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel byl postaven v l.1513–1523 za Jana Černčického z Kácova. R. 1526 vyhořel, poté opraven. Přestavěn v r. 1534 za Vojtěcha z Pernštejna a r. 1540 za Jana z Pernštejna. R. 1556 prodloužen. Opakovaně upravován a obnovován v 19. a 20. stol. Vnitřní zařízení ze 17.–18. stol. Kulturní památka ČR.

Renesanční zámecký kostel z roku 1567 funkčně nahradil hradní kapli sv. Ondřeje. Sloužil jako pohřebiště Trčků z Lípy. Barokní přestavbu provedl kolem roku 1716 zřejmě G. B. Alliprandi, z té doby i většina vnitřního zařízení. Dnes hlavní svatyně města.

Na místě dřevěného kostelíka, doloženého poprvé roku 1359, byl počátkem 17. století postaven renesanční zděný. Důkladná přestavba (novostavba?) roku 1810 mu dala současnou podobu. Před rokem 1980 odsvěcen, dnes výstavní a koncertní síň. Okolní bývalý hřbitov s četnými dochovanými náhrobky.

Raně gotický kostel z 2. pol. 13. st. Dnešní podoba novorománská z přestavby r. 1896. Poslední oprava r. 1955. Jednolodní stavba má pětiboký závěr se sakristiemi po stranách. Cenný barokní hlavní oltář (F. Pacák, 1747) a další. Vstup do areálu je hranolovou zvonicí se šindelovou střechou z 16. stol.

Barokní jednolodní kostel z l. 1681–83 má hranolovou věž v záp. průčelí, pravoúhlý závěr se sakristií a oratoří po stranách. Neoslohově opraven v l. 1869–70. Oltář barokní rámový (1717), kazatelna z pol. 18. stol., cínová křtitelnice (1591), varhany (1766). U kostela barokní fara z 2. pol.17. stol.

Barokní kostel sv. Bartoloměje v Bystrém postavil v letech 1716-1719 Giorgio Quadroni na náklad majitele panství z rodu Colloredo-Mannsfeld. Přestavěn byl po požáru v r. 1750, mezi lety 1969-1972 provedena velká oprava zvenčí i uvnitř, generální oprava fasády provedena r. 1998.